02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Rozhovor s geologem, klimatologem a spisovatelem Václavem Cílkem, který vidí svět v souvislostech bez hranic mezi vědními obory. Jak spolu souvisí sucho ve Spojených státech a cena tabletu? Na co se máme připravit? Čeká nás změna klimatu, nebo celé společnosti?
Vědci v pořadu demonstrují případy vymírání druhů v minulých geologických érách přímo v terénu na konkrétních geologických nálezech. Historie země je zapsaná v kamenech. Jak v téhle kamenné knihovně číst? Jak z vrstev hornin poznáme, jak ve vzdálené minulosti vypadal život? Co z toho lze vyvozovat pro naši budoucnost? Vydejte se s námi do tajemného světa geologie.
S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Na jediném místě v naší zemi žijí všechny čtyři druhy našich užovek. Vinice Šobes je unikátním místem v meandru řeky Dyje. Najdete tu i vzácné motýly. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
„Bez hany a bázně navštívíme lázně.“ A s našimi medvědy se v Jeseníkách vydáte nejen tam. Uvidíte mechové jezírko Rejvíz a dozvíte se, podle čeho získalo svůj název. O Vřesové studánce zjistíte, jak se podle pověsti přišlo na její léčivé účinky. Jistě vás zaujme i originální sklářská dílna. Spousta léčivých pramenů, panenská příroda i nádherný výhled na Praděd k Jeseníkům také neodmyslitelně patří.
Seriál Minuty z Krkonoš nám v této části vysvětlí, jestli se endemický druh zvonku, který roste pouze v Krkonoších, jmenuje zvonek český nebo krkonošský.
Minuty z Krkonoš nám ukáží, jestli se i v horách můžou vyskytovat hadi a ještěrky, které mají rády teplo. Prohlédneme si našeho jediného jedovatého hada, zmiji obecnou s většinou klikatou čárou na hřbetě, ale někdy bývá celá černá. Mezi další plazy, na něž můžeme v Krkonoších narazit, patří užovka obojková, užovka hladká i ještěrka živorodá.
Při spalování fosilních paliv vzniká oxid uhličitý, který se významným způsobem podílí na globálním oteplování. Jednou z možností omezení množství oxidu uhličitého v atmosféře je jeho skladování v zemské kůře. Vhodnými místy pro ukládání jsou hloubkové podzemní akvifery (kolektory), v nichž se může oxid uhličitý vázat a stabilizovat. U nás se nacházejí ve středních Čechách. Další naší možností, protože nemáme moře, je využití vytěžených ložisek zemního plynu, v Česku například na jižní Moravě. Jaká jsou rizika? A počítá se s nimi? V některých těžkých průmyslových provozech bude i nadále docházet ke spalování uhlovodíků a právě ukládání oxidu uhličitého do podzemí je jedním z klíčových řešení pro naplnění klimatických cílů pro Evropu.
Evropští vědci se zaměřili na výzkum oblačnosti, její vývoj totiž dopadá i na změny klimatu. Jediným nástrojem meteorologů pro poznání budoucnosti jsou nejrůznější klimatické modely. Ty však dávají odlišné odpovědi. A tyto rozdíly vznikají právě díky neznalosti výškového rozložení oblačnosti. Vědci nyní používají údaje z nových satelitů, díky nimž se klimatické modely značně zpřesňují.
Na třetině území Česka se vyskytuje zhruba 80 % našich zásob podzemních vod. Nachází se v podzemních kolektorech z horninových profilů v hloubce několika set metrů. Právě z těchto oblastí by mohly být v budoucnu vybudovány páteřní vodovody do míst s deficitem podzemních vod. Současně bychom o tyto rezervy podzemních vod měli velmi dobře pečovat, aby nedošlo k jejich přečerpání a v důsledku toho pak ke ztrátě jejich kapacity.
Jaký smysl mají pro předpověď počasí meteorologické stanice podobné té, která je na Milešovce? Jaké charakteristiky a veličiny počasí se mohou měřit? Jak vypadá meteorologická zahrádka? Dozvíme se také, že oblaka nejsou tvořena vodní parou, jak se lidé často domnívají.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.