02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
Naši předkové vtiskli české krajině svým hospodařením tradiční tvář definovanou pastvinami, úzkými pásy polí, alejemi, háji, rybníky a ovocnými sady. Tuto její podobu změnila komunistická kolektivizace. Pole byla přeměněna na nedozírné lány, většina nejmalebnějších říčních údolí přehrazena. Mnoho z těchto změn však není nevratných. Vzorem pestré krajiny mohou být Bílé Karpaty či České středohoří. Nejenže je taková krajina líbezná, poskytnout nám toho může více, než tušíme.
Vyprávění o projektu, který si klade za cíl vyčistit oceány od plastového odpadu. Vysvětluje, jak funguje systém, který má podle organizátorů projektu každých 5 let snížit množství plastového odpadu v Pacifiku o 50 procent.
Skály jsou snad tím nejtypičtějším prvkem české krajiny. Jen stěží můžeme nepodlehnout dojmu, že jsou věčné. Svědčí však o neustálém koloběhu hornin, koloběhu tvoření, rozpadu a mizení. Co se dnes zdá být pevné, bude zítra prach. Co je dnes prach a bláto, bude jednou skálou. Česká krajina je unikátní kronikou tohoto koloběhu. A nejen to. Skály jsou symboly vztahu člověka a přírody. Úvahu doprovází atraktivní záběry ikonických českých skal.
Prohlédneme si baskické město Vitoria, které vzniklo již koncem 12. století. Zachovalé historické centrum tvoří středověké věže a renesanční paláce. Ulice jsou dodnes pojmenované po středověkých řemeslnících. Na řadě míst běžně najdeme pohyblivé chodníky pro usnadnění pohybu v kopcovitém terénu. Na předměstí se nachází mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
Podnebí, geologické i hydrologické podmínky v Austrálii podmiňují specifické přizpůsobení fauny, flóry i obyvatel. Asi tři čtvrtiny Austrálie zabírají pouště a polopouště. Kde se v Austrálii vyskytuje voda? Jaké je zde rozložení biomů? Jaké jsou socio-ekonomické podmínky v Austrálii?
S geologem a klimatologem Václavem Cílkem se podíváme do Polabí, které je určující krajinou pro vznik přemyslovského českého státu. Polabí hrálo klíčovou roli v našich dějinách nejen v 8. a 9. století. Co místo, to příběh, jehož dramatičnost můžeme dnes vidět už jen těžko. V místní rovinaté krajině nám běh dějin uniká. Jejím přirozeným základem je jedna velká řeka s množstvím odstavných ramen, lužními lesy, mosty a okolními kopečky. Vývoj říční krajiny však pokračuje i dnes. Jak?
Terčin zvířecí svět a její zoohádanka nám představí živočicha s dlouhým chápavým ocasem, který je černobílý, žije na Madagaskaru a je to lemur vari.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se na jaře kvetoucí léčivé byliny (podběl, plicník), dále prvosenky a violky. Z živočichů se seznámíme se životem a hnízděním hus divokých a aktivitou žab a mravenců lesních v jarních měsících. U mravenců je popsán i sociální život v mraveništi.
Věděli byste, jaký je rozdíl mezi plži a mlži? Ukážeme si, jak to vypadá uvnitř lastury a jak poznat, jestli je škeble kluk nebo holka. Tipli byste si, kolik může taková škeble vážit a kde byste ji u nás hledali?
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Zjistíme, čím a jak se krmí malá ptáčata. Špačci spořádají nejen obrovské množství ovoce na zahradě, ale také velké množství škůdců. Čápi odlétají na podzim do Afriky a vlaštovky umí lovit jen za letu.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.