02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Pořad seznamuje děti s ročním obdobím zimou. Tento díl ukazuje, jak se v zimě příroda mění, jak se dá pomoci rostlinám v zimním období a co dělají některá zvířata – například, kde spí ježek.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Graptoliti jsou vyhynulí mořští živočichové. Systematicky je řadíme mezi polostrunatce. Jejich četné zkameněliny nacházíme v prvohorních vápencích z období středního kambria až karbonu. Graptolity řadíme mezi vůdčí neboli indexové fosilie, pomocí nichž se určuje relativní stáří geologických vrstev.
Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a půda je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
Stručné vysvětlení oběhu vody v přírodě. Ukázka poskytuje základní informace o malém a velkém vodním cyklu.
O každý vodní zdroj stojí za to pečovat. Problematická se může jevit péče o řeku ve městě, kde se musí brát ohled na povodňovou ochranu a prostorová omezení. Ale i řeky ohraničené betonem a zpevněnými břehy mohou nést přírodě blízké prvky, třeba pestré dno s prohlubněmi, kameny, ostrůvky, které umožní přežít vodním organismům i během sucha. A tam, kde prostor je, je možné vodu zpomalit a začlenit do života města.
Klimatická změna kriticky poškodila Velký bariérový útes, největší korálový útes planety. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů. Nejrychleji koráli ubývají v posledních 10 letech. Na vině je stoupající teplota mořské vody. O změnách na korálových útesech hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek.
Seznamte se s povodím Vltavy a Vltavskou kaskádou. Vodní nádrže, které ji tvoří, umí mimo jiné zmírnit následky povodní. Dá se povodním zabránit?
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Václav Cílek popisuje, jak vznikají a jak se tvarují pískovcová skalní města.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
Jedna z nejaktivnějších sopek Filipín, sopka Mayon, se v lednu 2018 opět probudila k životu. Jaké byly důsledky této erupce a proč se sopka tak často probouzí k životu, objasní host Studia ČT24, vědecký pracovník Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. Prokop Závada. Hovořit bude také o výbuchu sopky Pinatubo a o tom, co je to stratovulkán.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.