08:44
Materiály v ukrajinštině
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Území Podkarpatské Rusi bylo součástí Československa v letech 1919–1939. Po 2. světové válce ale SSSR vzneslo nárok na toto území, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností - Ukrajinci, Poláci, Židé, a také Volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily.
Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sokolova v roce 1943. Sokolovo je vesnice na východní Ukrajině a právě českoslovenští vojáci tady bojovali proti německým nacistům a pomáhali pak i s osvobozením Československa. Velitel Čechoslováků z bitvy u Sokolova, Ludvík Svoboda, se později stal naším prezidentem. V bitvě padlo mnoho našich vojáků a také Otakar Jaroš, podle kterého se jmenují dodnes některé základní a mateřské školy.
Na Ukrajině se známkuje obráceně. Jinak ale české a ukrajinské děti nic obráceně nezažívají, radují se ze stejných věcí. Jakub má pět sourozenců, se kterými slaví své desáté narozeniny.
Rodina je skupina lidí, kteří si jsou nejbližší. Vzájemně si pomáhají, pečují o sebe, mají se rádi a jsou si navzájem oporou. Každá širší i užší rodina má své zvyklosti a návyky a nejinak je tomu u Sáry doma. Věděli jste, že mají v příbuzenstvu pratetu, která je princezna? A co vy, znáte kořeny své rodiny?
Sidovi jsou kurdští uprchlíci, kteří usilují o politický azyl v Česku. Touží po novém domově a vzdělání svých dětí.
Pokud jsou děti doma bity či jinak vystavovány fyzickému a psychickému týrání, je nutné vyhledat pomoc. Pořad radí, komu a jak se ozvat.
Rozhovor s manželi a rodiči třech synů o fenoménu rodičovství. Je to šok, na který je třeba se řádně připravit, nebo je to pohoda a téměř nic se neděje? Jak je samotné při výchově ovlivňuje to, co zažili sami jako děti? Hosté odtajní i výchovné tipy, jež zkouší na svých dětech.
Vstupu jakékoli země do eurozóny předchází podmínka splnění čtyř stanovených ekonomických kritérií. Ta jsou formulována tak, aby byl daný stát na vstup připravený a nepředstavoval pro něj riziko. Jak přesně znějí?
Dne 24. 2. 2022 vypukl vojenský konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. Nejedná se však o první vojenský střet mezi těmito sousedními zeměmi a jejich občany.
Dne 17. dubna 2021 prohlásil premiér Andrej Babiš na mimořádné tiskové konferenci, že existuje důvodné podezření, že za výbuchem českých muničních skladů u obce Vrbětice mohla být aktivita ruské zpravodajské služby GRU. Po tomto oznámení se na internetu okamžitě objevilo velké množství konspiračních teorií a dezinformací, jejichž cílem bylo zlehčování incidentu a vyvolání chaosu. O dezinformacích, které může využívat cizí stát jako nástroj své propagandy, používaných metodách a možnostech obrany proti nim hovoří politolog Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Seznámí nás s tím, v čem jsou si dezinformační taktiky podobné a kdo za nimi nejspíš stojí. Co dezinformátorům nejvíc nahrává?
Červený kříž je mezinárodní humanitární hnutí, které pomáhá bez rozdílu všem obětem válečných konfliktů a nejen jim. Pořad ukazuje jeho historii a současnost.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.