06:13
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
První díl filmové minisérie Božena se odehrává v roce 1837, kdy svéhlavé Barboře Panklové je sedmnáct let a rodiče jí hledají ženicha, který by si ji vzal i bez věna. Nejlepší partií se zdá být o patnáct let starší úředník pod penzí, Josef Němec. Mladičká nespoutaná dívka mu uhranula. Josef nenaslouchá ani varování přítele. Bára se sňatku brání, ale proti vůli rodičů nemá šanci. Dvě protichůdné povahy vykračují do společného života.
Jiří Voskovec, Jan Werich a Jaroslav Ježek společně vytvořili v Osvobozeném divadle legendární satirická představení. Po Mnichovu byla činnost divadla zastavena, což pravděpodobně hlavním aktérům zachránilo život. Jak se vyvíjela jejich společná kariéra po válce?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
„(…) hledat a nalézt způsob, jak by učitelé méně učili a žáci se více naučili (…)“. Nejen tento dodnes aktuální výrok o smyslu didaktiky zazní v dokumentu, který přehledně představuje pohnuté a leckdy dramatické životní osudy J. A. Komenského. Historik Petr Charvát poskytuje pohled na místa, kde Komenský působil, popisuje vznik jeho slavných děl a vše zasazuje do dobového kontextu.
Tématem pořadu je Smetanova opera Libuše, která je významným symbolem české národní kultury. Libreto k ní napsal původně v němčině Josef Wenzig a překlad do češtiny vytvořil Ervín Špindler.
Divadlo Járy Cimrmana si připomínalo čtyřicet let s cimrmanovskými hrami představením tvořeným ukázkami z některých jeho her. Podívejte se na takovou ukázku ze hry Hospůdka Na mýtince.
Verše českého básníka, spisovatele, literárního historika a organizátora kulturních akcí Petra Hrušky byly přeloženy mj. do angličtiny, francouzštiny, němčiny, italštiny, slovinštiny, nizozemštiny, polštiny či chorvatštiny. Roku 2013 byl za svou pátou sbírku básní Darmata nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii Poezie.
Pasáž z dokumentárního cyklu Národní divadlo: Mýtus a realita seznamuje s historií Národního divadla. Přibližuje vliv nacistické ideologie na tvorbu Národního divadla a pojednává o osudech některých českých herců. Ukazuje také následky atentátu na Heydricha na kulturních institucích.
Jaroslav Hašek je obecně známý jako autor Švejka. Osudy této svérázné postavy za první světové války jsou populární v mnoha zemích světa. Vedle úspěšného románu ale Hašek napsal také řadu povídek, jejichž děj umisťoval do různých prostředí, zpravidla takových, která sám dobře znal. Povídka Ofsajd spojuje prostředí fotbalu a žurnalistiky.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.