06:23
Pasáž z pořadu Čtenářský deník se zabývá známou českou knihou Báječná léta pod psa od Michala Viewegha. Autor předčítá ukázku z knihy a v rozhovoru se Sabrinou Karasovou se vyjadřuje k autobiografickým momentům v románu i v jeho některých postavách.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Vladimír Kokolia i autorka se vyjadřují k románovým tématům a motivům, historickým reáliím a zabývají se také otázkou viny.
Spisovatelka Hana Mornštajnová hovoří o historických událostech z Valašského Meziříčí, které ji inspirovaly k napsání románu Hana, a o tom, co se jím snažila vyjádřit. Hovoří také o své dřívější tvorbě (Slepá mapa a Hotýlek).
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem ...a bude hůř od Jana Pelce, představitele undergroundu. Rozhovor se spisovatelem vede člen hudební skupiny A bude hůř Václav Kaprhál a společně hovoří o okolnostech vzniku díla, o obsahu románu, o životním stylu českého undergroundu. Video obsahuje čtené ukázky, charakteristické syrovými jazykovými prostředky, které mimo jiné způsobily masový úspěch knihy.
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Radky Denemarkové Peníze od Hitlera. O knize, jejím tématu, vzniku a úspěchu, hovoří autorka a Karol Sidon, který také předčítá ukázky z knihy. Mluví i o běsech, které se automaticky dostavují v určitých životních situacích lidí, a o svém způsobu práce.
Jiří Hájíček hovoří o tom, co determinuje jeho prózu, jakým způsobem píše romány a také o tom, co se snaží skrze ně sdělit. Pozornost je věnována hlavně románu Dešťová hůl, ze kterého čte v závěru rozhovoru ukázku.
Přednáškový sál spolkového domu Ženského klubu českého se už za německé okupace stal divadelním prostorem. Na konci 50. let zde zahájilo svou činnost divadlo Semafor a od poloviny 60. let je sál spjat s Činoherním klubem. Na jeho historii i herce a herečky, kteří klubem prošli, vzpomíná jeden z jeho zakladatelů, režisér Ladislav Smoček.
Josef Jungmann představuje jednu z největších postav spojenou s érou národního obrození. Jak lze popsat jeho přínos českému jazyku i národu? Kterým všem oborům se profesně věnoval? A jak významný byl jeho překlad Miltonova Ztraceného ráje? O těchto otázkách diskutují historici v pořadu Historie.cs.
Prostřednictvím vyprávění 116letého pradědečka se společně i s jeho pravnoučaty vypravíte po stopách Jaroslava Foglara. Slovy Jaroslava Foglara: "Rozhodl jsem se - i když můj chlapecký čas již dávno prchl - zůstat v něm navždy." Statisíce čtenářů jsou mu za to vděční. Díky jeho dobrodružným příběhům o chlapcích na prahu dospívání se společně s ním můžete přenést na skautské tábory, do kluboven nebo do ulic Prahy. Víte, že je také autorem "bobříků"? Jaký Jaroslav Foglar byl? To vám pradědeček poodhalí ve svém vypravování.
Pohřeb Karla Čapka ve čtvrtek 29. prosince 1938 na Vyšehradě se stal veřejnou demonstrací – stovky lidí postávaly v dlouhém studeném dešti, choulily se do zimníků pod deštníky, aby vyjádřily zesnulému umělci své sympatie a obdiv. Mezi řadou osobností, které se přišly rozloučit, nemohl chybět šéfredaktor Lidových novin Eduard Bass ani Ferdinand Peroutka, jejichž slova si ve vybrané pasáži z pořadu Čapek a pátečníci můžeme poslechnout.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.