06:23
Pasáž z pořadu Čtenářský deník se zabývá známou českou knihou Báječná léta pod psa od Michala Viewegha. Autor předčítá ukázku z knihy a v rozhovoru se Sabrinou Karasovou se vyjadřuje k autobiografickým momentům v románu i v jeho některých postavách.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Vladimír Kokolia i autorka se vyjadřují k románovým tématům a motivům, historickým reáliím a zabývají se také otázkou viny.
Spisovatelka Hana Mornštajnová hovoří o historických událostech z Valašského Meziříčí, které ji inspirovaly k napsání románu Hana, a o tom, co se jím snažila vyjádřit. Hovoří také o své dřívější tvorbě (Slepá mapa a Hotýlek).
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem ...a bude hůř od Jana Pelce, představitele undergroundu. Rozhovor se spisovatelem vede člen hudební skupiny A bude hůř Václav Kaprhál a společně hovoří o okolnostech vzniku díla, o obsahu románu, o životním stylu českého undergroundu. Video obsahuje čtené ukázky, charakteristické syrovými jazykovými prostředky, které mimo jiné způsobily masový úspěch knihy.
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Radky Denemarkové Peníze od Hitlera. O knize, jejím tématu, vzniku a úspěchu, hovoří autorka a Karol Sidon, který také předčítá ukázky z knihy. Mluví i o běsech, které se automaticky dostavují v určitých životních situacích lidí, a o svém způsobu práce.
Jiří Hájíček hovoří o tom, co determinuje jeho prózu, jakým způsobem píše romány a také o tom, co se snaží skrze ně sdělit. Pozornost je věnována hlavně románu Dešťová hůl, ze kterého čte v závěru rozhovoru ukázku.
Krátké představení spisovatelky Edy Kriseové: Působila dlouhé roky jako reportérka, její knihy v době normalizace směly vycházet pouze v zahraničí nebo samizdatu a po listopadu 1989 se uplatnila jako jedna z prvních poradců nového prezidenta Václava Havla.
V pasáži z pořadu To byl můj život?? Pavel Kohout vypráví, jak vnímal poválečnou KSČ a proč jí v kontextu doby (nejen on) slepě důvěřoval. Mluví o největší myšlenkové chybě celé své generace, která byla ovšem zcela logická. Věnuje se i procesům v době stalinismu, které rozdělily světovou intelektuální elitu. Zmiňuje, že vložil víru do KSČ a své manželky Aleny Vránové, která se později stala manželkou herce Vladimíra Ráže. „Chtěli jsme spolu založit socialistickou rodinu, mít spolu socialistické děti a budovat spolu socialismus.“
Poutník přichází zpátky mezi učené. Chce se stát učitelem. Samotnému rektorovi ukáže svět přes modré brýle, které dostal. Ten se na krásu světa nemůže vynadívat. A Poutníkovi dovolí, aby o tom světě učil své žáky. Tak se Poutník stane učitelem národů.
Podruhé se Božena Němcová dostala do Litomyšle na sklonku života, v roce 1861. Litomyšlský nakladatel Augusta ji pozval, aby zde připravovala vydání svého díla. Němcová se těšila, že bude finančně nezávislá. K tomu již nedošlo, spisovatelku si ve špatném stavu její manžel Josef Němec odváží do Prahy, kde zakrátko zemřela.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.