06:23
Pasáž z pořadu Čtenářský deník se zabývá známou českou knihou Báječná léta pod psa od Michala Viewegha. Autor předčítá ukázku z knihy a v rozhovoru se Sabrinou Karasovou se vyjadřuje k autobiografickým momentům v románu i v jeho některých postavách.
Video pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Vladimír Kokolia i autorka se vyjadřují k románovým tématům a motivům, historickým reáliím a zabývají se také otázkou viny.
Spisovatelka Hana Mornštajnová hovoří o historických událostech z Valašského Meziříčí, které ji inspirovaly k napsání románu Hana, a o tom, co se jím snažila vyjádřit. Hovoří také o své dřívější tvorbě (Slepá mapa a Hotýlek).
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem ...a bude hůř od Jana Pelce, představitele undergroundu. Rozhovor se spisovatelem vede člen hudební skupiny A bude hůř Václav Kaprhál a společně hovoří o okolnostech vzniku díla, o obsahu románu, o životním stylu českého undergroundu. Video obsahuje čtené ukázky, charakteristické syrovými jazykovými prostředky, které mimo jiné způsobily masový úspěch knihy.
Pasáž pocházející z pořadu Čtenářský deník se zabývá románem Radky Denemarkové Peníze od Hitlera. O knize, jejím tématu, vzniku a úspěchu, hovoří autorka a Karol Sidon, který také předčítá ukázky z knihy. Mluví i o běsech, které se automaticky dostavují v určitých životních situacích lidí, a o svém způsobu práce.
Jiří Hájíček hovoří o tom, co determinuje jeho prózu, jakým způsobem píše romány a také o tom, co se snaží skrze ně sdělit. Pozornost je věnována hlavně románu Dešťová hůl, ze kterého čte v závěru rozhovoru ukázku.
Pohřeb Karla Čapka ve čtvrtek 29. prosince 1938 na Vyšehradě se stal veřejnou demonstrací – stovky lidí postávaly v dlouhém studeném dešti, choulily se do zimníků pod deštníky, aby vyjádřily zesnulému umělci své sympatie a obdiv. Mezi řadou osobností, které se přišly rozloučit, nemohl chybět šéfredaktor Lidových novin Eduard Bass ani Ferdinand Peroutka, jejichž slova si ve vybrané pasáži z pořadu Čapek a pátečníci můžeme poslechnout.
Román Druhé město (1993) spisovatele Michala Ajvaze patří k nejzajímavějším počinům současné české literatury. Ajvaz v něm konstruuje prostor, město, které důvěrně zná, ovšem které současně pojímá jako věčný labyrint. Pro autorův styl je příznačný zejména imaginativní způsob psaní, což se projevuje i ve Druhém městě. O čem tato kniha je a jaké myšlenky či pocity může ve čtenáři vzbuzovat? To nám přiblíží následující reportáž.
Televizní adaptace díla klasika českého národního obrození J. K. Tyla. Příběh se odehrává na vsi i ve městě, kam se uchýlí dcera muže, podezřelého ze žhářství, ke své tetě. Netuší, jak moc jí její vlastní bratr kdysi ublížil a ze sobeckých důvodů chce tentokrát ublížit i své vlastní dceři. Vesnické drama se poprvé hrálo v roce 1847 pod názvem „Pražská děvečka a venkovský tovaryš“ čili „Paličova dcera“. Tyl v něm předvedl svět hodných lidí, jejichž dobrota nakonec zvítězí nad křivdou.
Tragikomickou hru Milana Kundery o jednom dějství se čtyřmi vizemi, absurdní drama odehrávající se za 2. světové války v době stanného práva během jedné hodiny – Majitelé klíčů – které se od 60. let na českých profesionálních jevištích kvůli autorově zákazu nehrálo, uvedlo roku 2021 Národní divadlo v Brně ve velkolepé výpravě s působivými jevištními metaforami a světelnými i zvukovými efekty v režii Martina Glasera.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.