00:41
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
Názorná ukázka, ve které se s pomocí globusu a baterky dozvíme o příčině střídání ročních období a o tom, kdy je na Zemi nejkratší den a kdy nejkratší noc.
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
Astronom Jan Píšala vysvětluje, proč je pro nás Slunce důležité a proč na jiných planetách Sluneční soustavy neexistuje život.
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Globální problémy jdou ruku v ruce s růstem lidské populace. Planeta člověku přestává stačit. Ten ji stále více znečišťuje, vyčerpává její zdroje a v důsledku ji mění sám proti sobě. Lidstvo v hledání globálních řešení svých problémů však tápe.
V rozhovoru s odborníkem z České kosmické kanceláře je popsán vývoj a stávající úroveň cestování do vesmíru. Jak to funguje na mezinárodní vesmírné stanici? Kam se v budoucnosti lidé chystají? Jaké překážky nyní brání většímu a rychlejšímu progresu při dobývání vesmíru? A co je potřeba zajistit budoucím vesmírným posádkám?
Sluneční hodiny nám ukazují čas. Je možné, že dřív byla hodina v létě delší a v zimě kratší? Problém se vyřešil až ve čtrnáctém století. Umí být sluneční hodiny přesné? Podívejme se, jak opravdu fungují!
Pojďme se společně podívat, jak vědci zkoumali a fotili černou díru. Černými dírami se zabývali velcí vědci jako Albert Einstein a Stephen Hawking. Černá díra je objekt vesmíru, který má tak silné gravitační pole, že do sebe vtáhne všechno včetně světla. Samotnou díru tudíž nemůžeme vidět. K pořízení prvního snímku vědci propojili devět radiových dalekohledů rozmístěných na několika světadílech. Výzkum černých děr by nám měl pomoci pochopit, jak došlo k dnešnímu uspořádání vesmíru.
Pokusíme se společně se Šikuly vyrobit si vlastní sluneční hodiny. Nebudou měřit čas přesně jako mechanické hodiny, ale budou vlastní výroby! Potřebovat budete karton, talíř, tužku, nůžky, plastelínu, barvy, pravítko, hodinky, kousek modelovací hmoty, brčko, pravítko. A můžete začít.
Slyšeli jste, že si často lidé stěžují, že pro samou práci a přípravy nemají ani čas si vychutnat slavnostní atmosféru? Jak se dozvíte v následujícím dílu Slovíček, alespoň nějakou atmosféru si vychutnáváme vlastně pořád. Atmosféra ve fyzikálním smyslu je něco úplně jiného než takzvané dusno ve třídě, kde došlo k potyčce. Bez ní bychom totiž nemohli dýchat. Proč se nám ve vysokých výškách dýchá hůře? A kde můžeme vidět konec naší atmosféry? Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Úryvek spadá do širšího okruhu videí, které se zaměřují na rozvoj odborné slovní zásoby. Je vhodné pro žáky s dobrou komunikativní znalostí češtiny.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se na jaře kvetoucí léčivé byliny (podběl, plicník), dále prvosenky a violky. Z živočichů se seznámíme se životem a hnízděním hus divokých a aktivitou žab a mravenců lesních v jarních měsících. U mravenců je popsán i sociální život v mraveništi.
Mrtvá ramena řek poskytují útočiště vodnímu ptactvu jako jsou čápi, volavky nebo kormoráni. Ten neustálý shon za péčí o mladé! Snadnou kořistí ptačích predátorů se mohou stát skokan zelený a skokan hnědý. Objevíme zde rostliny se zvláštními jmény jako například plavín nebo kotvice. Orobinec ale známe z dětství všichni. I když jsme mu říkávali trochu jinak.
Terčin zvířecí svět nám ukáže, jak probíhá výstava psů. Víte, že probíhají také výstavy psích kříženců – voříšků?
Když děti učí telka! Jak se příroda připravuje na podzim? Která zvířata se ukládají k zimnímu spánku? Budeme společně poznávat druhy jehličí, lesních rostlin a živočichů. Dozvíme se také, proč školní rok začíná právě na podzim.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.