00:41
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
Názorná ukázka, ve které se s pomocí globusu a baterky dozvíme o příčině střídání ročních období a o tom, kdy je na Zemi nejkratší den a kdy nejkratší noc.
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
Astronom Jan Píšala vysvětluje, proč je pro nás Slunce důležité a proč na jiných planetách Sluneční soustavy neexistuje život.
V rozhovoru s odborníkem z České kosmické kanceláře je popsán vývoj a stávající úroveň cestování do vesmíru. Jak to funguje na mezinárodní vesmírné stanici? Kam se v budoucnosti lidé chystají? Jaké překážky nyní brání většímu a rychlejšímu progresu při dobývání vesmíru? A co je potřeba zajistit budoucím vesmírným posádkám?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
S dobýváním kosmu se stále častěji objevují problémy militarizace kosmu a i rizika spojená s vesmírným odpadem. Zemská orbita je zahlcena satelity a miliony úlomků ze satelitů již nefunkčních. Peking dokonce podal stížnost na Elona Muska, kvůli jeho satelitům. Ten ale námitky odmítá. Vesmírné agentury se předhánějí o to, komu se dopravu to kosmu podaří zdokonalit způsoby cestování za hranice naší planety. Mise ohrožují také milióny úlomků zlikvidovaných satelitů a družic. Tématika je spojena i s politickými zájmy, přesto se vesmír je oficiálně pro všechny. Militarizaci vesmíru odmítá Moskva i Peking.
Chtěli byste se podívat do vesmíru? Připravte si zásoby, skafandr a vyrážíme! A co budeme jíst, až dorazíme na Mars? Testují se možnosti pěstování potravin a víte, co se dělá ve vesmíru s výkaly? Jak se testují skafandry? A které kosmické vynálezy používáme denně i my?
Ve Sluneční soustavě se pořád něco děje. Například Měsíc se víc a víc vzdaluje od Země a Země se otáčí stále pomaleji. Takže podle vědců u nás kdysi míval den jen 18 hodin. Na které planetě je nejdelší den? Jaká je atmosféra na Venuši? Nejmenší planeta Sluneční soustavy Merkur se pořád víc a víc zmenšuje. A co je toho příčinou? A proč bylo Pluto vyřazeno ze seznamu planet Sluneční soustavy?
Víte, kdo byl prvním živočichem, který překročil hranice zemské atmosféry? Připomeňme si cestu dvouleté fenky Lajky. Díky této neobyčejné fence mohl o necelé čtyři roky později vycestovat do vesmíru i první člověk, Jurij Gagarin. Dnes má Lajka v Moskvě svůj vlastní pomník.
Existuje opravdu ve vesmíru civilizace? Odkud se vzal název Marťani? Podívejme se do vesmíru na planetu Mars a řekněme si, jak je to s místní civilizací. Existuje tam opravdu život?
Naši ptačí hrdinové špaček, poštolka, čáp a vlaštovka už vyseděli vajíčka a líhnou se z nich mláďata. Jsou roztomilá a jejich rodiče se o ně vzorně starají. My je můžeme pozorovat a držet jim v jejich budoucím životě pěsti.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
V dokumentu o ptačím dětství budeme sledovat hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. V čem se přivádění ptáčat na svět liší? Dozvíme se například, kteří ptáci si stavějí hnízda blízko sebe.
Věděli jste, co je to blatka? Jde o druh borovice, který vytvořil lesní společenstva na území Českomoravské vrchoviny. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.