00:41
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
Názorná ukázka, ve které se s pomocí globusu a baterky dozvíme o příčině střídání ročních období a o tom, kdy je na Zemi nejkratší den a kdy nejkratší noc.
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Jaroslava Filipa sbírání meteoritů zaujalo natolik, že pro svou sbírku zřídil ve Frýdku-Místku vlastní muzeum, kterým nás v této reportáži osobně provede. V muzeu najdeme všechny základní typy vesmírných kamenů, které si detailně prohlédneme. Většina z nich pochází z pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Součástí sbírky jsou i vltavíny.
Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin se zapsal do dějin jako první člověk ve vesmíru. Okamžitě po přistání se stal populární osobností – jaký však byl jeho osud a jak se vyrovnal s rolí „maskota“ Sovětského svazu? Záhada jeho úmrtí při cvičném letu se objasnila až před několika lety, kdy byly konečně odtajněny archivní materiály.
Stručný přehled historie letů na Měsíc, nepilotovaných i pilotovaných.
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit poznává planetu Uran, který se po své dráze kutálí, a jeho měsíc jménem Miranda. Jak se mu tady líbilo? A kam se vydá dál?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit s panem Baterkou potkávají exoplanety, které obíhají kolem jiného slunce než našeho ve Sluneční soustavě. Z čeho jsou tvořeny? A je na nich život? Co myslíte?
Jistě víte, že žádní lidé zatím na Mars nevkročili. Zatím jsme tam vyslali jen sondy, které zpátky přivážejí informace. Povrch Marsu nám připomíná poušť, ale nalezneme zde i stopy, které tady zanechala voda. Proto si vědci myslí, že tam kdysi byl i život. Budou zde jednou opravdu žít lidé?
Pojďme se společně podívat, kdy se poprvé člověk vypravil do vesmíru. Jurij Alexejevič Gagarin odstartoval 12. 4. 1961 v dnešním Kazachstánu. Při zážehu motoru byly přístroje pro ruční ovládání lodi vypnuté, jelikož nebylo jasné, jak bude lidské tělo reagovat na stav bez tíže. Návrat na Zemi byl komplikovanější, v sedmi kilometrech nad zemí se Jurij Gagarin katapultoval a na padáku přistál nedaleko vesnice Smelovka. Po návratu se stal světovou celebritou.
Ve 20. století se kompletně změnil styl odívání od módy šité na míru směrem ke konfekci. Zejména po druhé světové válce začaly oděvy hrát jinou úlohu, v šedesátých letech došlo k bezmála revoluci a přišly úplně nové materiály. Trendy se sice prolínaly napříč světem kapitalistickým i socialistickým, ale ve státech komunistických i styl oblékání podléhal často potřebám lidu a koncepci výrobních podniků kontrolovala komunistická strana. Podívejte se na debatu odbornic.
Život našich předků byl spjat s půdou a jejím obděláváním. Podívejte se na stručný vývoj lidských pomocníků při orbě, od nejstarších nástrojů, které kdy lidé vzali do ruky, až po parní pluhy. Včetně jednoho českého vynálezu, který se rozšířil do celého světa.
Historie vybudování rychlostní komunikace v Československu sahá do třicátých let 20. století, ale hlavní práce na naší nejstarší a nejdelší dálnici začaly až v druhé polovině 60. let. Poslední úsek byl dokončen v roce 1980, vzniklo tak přímé a rychlé spojení mezi Prahou, Brnem a Bratislavou. Podívejte se na reportáž o stavbě posledního úseku D1.
Stručné představení známých experimentálních archeologů Thora Heyerdahla a Pavla Pavla, jejich práce a nejslavnějších pokusů v Oceánii.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.