00:41
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Víte, že Slunce je hvězda? Než to lidé zjistili, trvalo to 2000 let. Jak je to tedy možné? Vždyť hvězdy svítí v noci a Slunce ve dne. Dozvíte se, z čeho Slunce vyrábí energii a proč se nám zdá, že svítí víc než ostatní hvězdy.
Názorná ukázka, ve které se s pomocí globusu a baterky dozvíme o příčině střídání ročních období a o tom, kdy je na Zemi nejkratší den a kdy nejkratší noc.
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
Poleťme s robůtkem Kitem za vesmírným dobrodružstvím! Kit zkoumá Saturn, jeho prstence planety, po kterých se chtěl projet. To mu sice úplně nevyšlo, ale dává si závod se Saturnovými měsíci.
Pokusíme se společně se Šikuly vyrobit si vlastní sluneční hodiny. Nebudou měřit čas přesně jako mechanické hodiny, ale budou vlastní výroby! Potřebovat budete karton, talíř, tužku, nůžky, plastelínu, barvy, pravítko, hodinky, kousek modelovací hmoty, brčko, pravítko. A můžete začít.
V rozhovoru s odborníkem z České kosmické kanceláře je popsán vývoj a stávající úroveň cestování do vesmíru. Jak to funguje na mezinárodní vesmírné stanici? Kam se v budoucnosti lidé chystají? Jaké překážky nyní brání většímu a rychlejšímu progresu při dobývání vesmíru? A co je potřeba zajistit budoucím vesmírným posádkám?
,,Je to jen malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo." Věta, kterou pronesl Neil Armstrong, když poprvé otiskl svou stopu na povrchu Měsíce. A převážil tak misky vah vesmírných závodů na stranu USA, které až doposud marně soupeřily se Sovětským svazem. Více nám o svém výletu na Měsíc povypráví Neil Armstrong, který se objeví dnes Sám v muzeu.
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč má den právě 24 hodin? Odpověď je skryta v dávné historii u starověkých Egypťanů. Jejich systém ale značně zdokonalili Řekové. Roli zde hrají fáze Měsíce a samozřejmě rotace Země kolem Slunce. Ale i matematika.
Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
Nové technologie nám umožňují zjistit během okamžiku, kde se nacházíme. Jak si ale poradit v terénu bez posledních vymožeností? A jak zjišťovali svoji polohu, zeměpisnou šířku a zeměpisnou délku, kapitáni lodí v době velkých výprav za dobytím světa? To nám ukáže Michael ve svém experimentu.
Že papoušci umějí mluvit, to ví snad každý. Jak je to ale naučit? Podívejte se, jak takový výcvik probíhá, které papoušky cvičit lze i co se dá papoušky ještě naučit. Chov papoušků není nic snadného a člověk se o ně musí pečlivě starat každý den. Dozvíte se i mnoho zajímavých informací ze světa papoušků.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pro hnízdění si rybáci vybrali kamenný ostrov na přehradním jezeře. Jakmile však bylo jezero napuštěno, měli po radosti. Museli hledat náhradní místo pro hnízdění. Vedle tepelné elektrárny vzniklo jezírko, o které se naše příroda postarala. Břehy zarostly rákosem a byl to úplný ptačí ráj. Žilo tu mnoho ptačích druhů a mezi nimi i tři páry rybáků obecných. Život v přírodě je nevyzpytatelný, a tak i tato idyla měla svá úskalí. Nakonec musel rybákům a dalším ptákům pomoci člověk.
Věděli jste, že v údolí řeky Dyje se nachází náš nejmenší národní park? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Návštěva zahrady a lesa spojená s vyprávěním o houbách – největších organismech na světě. Zazní informace o tom, jak houba vypadá či jak roste a o vzájemném vztahu mezi organismy.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.