04:20
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Mše sloužená na Boží hod velikonoční se od ostatních mší odlišuje některými zvyky, například se zpívají velikonoční žalmy, hoří svíce zvaná paškál a dříve si lidé nechávali i posvětit jídlo.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Letnice neboli svatodušní svátky se v minulosti slavily různě – například obchůzkami královniček. Ty byly symbolickou prosbou za dobrou úrodu a pro mladé dívky i významným iniciačním rituálem. Díky uchovávání tradic na venkově se s průvody královniček můžeme setkat i dnes.
Žně obvykle začínaly 13. července na svatou Markétu, patronku plodnosti a těhotných žen. Naši předci dobře věděli, že obilí je na sklizeň velmi citlivé, a tak se s jeho kosením začínalo podle polohy v různá data. Pořad zkoumá, jaké zvyky se dochovaly z pohanských dob a jaké slavnosti práci doprovázely.
Danaj je obřadní tanec, kterým žije několik generací stejnojmenného souboru. Ve své studii z roku 1892 jej popsal už Leoš Janáček jako víření, točivý tanec určité struktury, který se tančil velmi rychle, a zpívalo se při něm. V současné době se tanec zpomalil. Pro členy souboru však danaj neznamená pouze tanec nebo soubor, ale i krok, život, tradici, životní styl či rodinu. Lidový tanec danaj proto přežívá i v digitální době.
Obyvatelé keltského hradiště, kteří se snaží zachovávat tradice starých Keltů, slaví 30. dubna svátek Beltain. Ten připadá na stejný den jako pálení čarodějnic a zaujímá v keltském kalendáři významné místo. Kromě samotného pálení ohně vykonávají i další rituály.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.