04:20
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Mše sloužená na Boží hod velikonoční se od ostatních mší odlišuje některými zvyky, například se zpívají velikonoční žalmy, hoří svíce zvaná paškál a dříve si lidé nechávali i posvětit jídlo.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Unikátní rokokový zámek z roku 1777 po druhé světové válce chátral. V roce 1997 jej koupili manželé Kučerovi a pustili se do velkorysé a rozsáhlé rekonstrukce. Zámečtí páni vyprávějí o důvodech koupě památky se zatlučenými okny a děravou střechou. Výsledek jejich letitého snažení však stojí za to navštívit.
V roce 1964 zorganizovala Státní bezpečnost jednu ze svých největších a nejznámějších akcí. Šlo o operaci s krycím názvem „Neptun“. Její podstatou byla mystifikace veřejnosti, která se ukázala být velmi účinnou, a to i v zahraničí. O co šlo? Na dně Černého jezera byly zdánlivě nalezeny bedny s tajnými nacistickými dokumenty. Zdálo by se, že téměř 20 let po válce už nemůže být taková událost zajímavá, jenže komunistický režim nedělal nic bez důvodu.
Zvyk pálení čarodějnic, tedy pálení ohňů v předvečer 1. máje, patří k tradicím, které se v masovém měřítku dodržují dodnes. Pořad o tom, jak se tato tradice vyvíjela, co vše lidé čarodějnicím přisuzovali a co na ochranu proti nim podnikali.
V moderní době se upouští od tradičních pohřbů, běžnější bývají smuteční rozloučení v obřadních síních a často k žádnému rozloučení s nebožtíkem vůbec nedochází. Ještě v minulém století tomu ale bylo jinak. Pohřeb byl společenskou událostí a zvláště na vesnicích se s ním pojilo množství tradičních zvyků i pověr. Věděli jste, že mrtví se do rakve ukládali bez bot nebo že svobodného mládence doprovázela na poslední cestě „nevěsta“? A podobných rituálů bylo víc.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.