04:20
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Mše sloužená na Boží hod velikonoční se od ostatních mší odlišuje některými zvyky, například se zpívají velikonoční žalmy, hoří svíce zvaná paškál a dříve si lidé nechávali i posvětit jídlo.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Název třetí postní neděle, které se říká Kýchavná, souvisí údajně s morem. Ten v 6. století zachvátil Řím. V té době prý vznikly i typické křesťanské pozdravy „pomoz Pán Bůh“ a „pozdrav Pán Bůh“.
Vysvětlení, co je to posvícení a kdy a proč se posvícení neboli hody pořádají. Historie slova posvícení sahá do dávných dob křesťanských nebo pohanských – záleží na způsobu výkladu.
Státní zámek Valtice byl do roku 1945 sídlem rodu Lichtenštejnů. Po druhé světové válce byl sice zdevastován, ale dnes patří opět k perlám barokní architektury. Za pozornost stojí zvláště zámecká kaple a také divadlo, které bylo obnoveno a je replikou původního barokního divadla.
Barborky, větvičky ovocných stromů používané k věštění budoucnosti, přetrvaly jako zvyk dodnes. Barborky byly však i dívky převlečené za duchy, které chodily kontrolovat domácnosti, aby je podle zásluhy buď odměnily, nebo potrestaly.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.