05:04
Sexualita lidí s mentálním postižením je v českých poměrech stále velkým tabu. V oblasti sexuální výchovy, partnerského života a otázek s tím spojených existuje spousta otazníků. Právě proto vznikl v roce 2008 krátký animovaný film „O sexu“, kde se zábavnou a přijatelnou formou mohou mentálně postižení lidé dovědět o základech anatomie, antikoncepce či normách chování. Je vhodný jako instruktážní materiál pro lidi s mentálním handicapem, pro pracovníky v sociálních službách nebo jako zdroj informací z oblasti sexuální výchovy ve školách.
Pořad přibližuje debatu, která se vedla na začátku tisíciletí o porodu v porodnici a o porodu "alternativním". Vystupují zde lékaři, známé osobnosti a aktivní maminky, které by si přály rozhodovat o způsobu svého porodu samy. Jak si můžete všimnout, diskurz i způsob, jakým se o porodu mluví, se od té doby o dost posunul.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
První sex může být fajn, anebo taky ne. Začátek sexuálního života bývá snad pro každého citlivou situací. Co všechno se hodí vědět dopředu, proč se neinspirovat pornem a proč není dobré mít přehnaná očekávání ani zbytečný strach? A nezapomeňte, že v Česku je sex legální až od 15 let.
Seznámení s metodami řešení konfliktů a asertivního jednání. Jak máme správně obhajovat naše stanovisko? Proč je špatné ustupovat a proč není řešením ani agrese? Komentáře Miroslava Táborského k hraným scénkám osvětlují zásady asertivního jednání.
Šikana se objevuje nejčastěji v kolektivu lidí, kteří spolu tráví hodně času, tedy i ve škole. Kdo bývá nejčastěji obětí a kdo agresorem? Jak šikanu poznat a jak s ní bojovat?
Pořad popisuje, jak a v jaké míře se v naší společnosti konzumuje alkohol, jak se k tomu staví celá naše společnost a co tělu konzumace alkoholu způsobuje. Jsou zde zachyceny rozhovory jak s běžnými konzumenty, tak i s vyléčenými alkoholiky.
Pořad ukazuje, jaké mají být správné návyky (pohyb, strava, pití), aby člověk netrpěl nadváhou a žil zdravě.
Pořad popisuje, jaké zásady hygieny je třeba dodržovat a co hrozí, když tyto zásady dodržovat nebudeme. Jsou zde rozhovory s lidmi a známými osobnostmi, kteří sdílejí svoje zkušenosti a návyky. Následují i rozhovory s lékaři.
Zánět středního ucha je onemocnění, kterým často trpí zejména děti. Prvotní zánět bývá způsoben viry, ale později může nastat druhotná infekce bakteriemi. Nejčastěji se jedná o bakteriální pneumokokové onemocnění. MUDr. Jiří Pešina poradí, jak doma léčit lehčí zánět středního ucha u kojenců.
Jedličkův ústav vznikl v roce 1913 v areálu vyšehradské pevnosti. Zde se nachází dodnes, i když se časem rozšířil o další budovy. Už od počátku šlo o vzorové zařízení s moderním pojetím rehabilitace a výchovy tělesně postižených dětí. Zlatá léta ústavu přišla v období první republiky, kdy zde působily výrazné osobnosti v podobě ředitelů Františka Bakuleho a Augustina Bartoše. Prvně jmenovaný založil mj. pěvecký sbor Bakulovi zpěváčci, který procestoval skoro celý svět.
Ve studiu pořadu Hřiště 7 si s Irenou Smetáčkovou povídáme o typických "ženských" a "mužských" povoláních, o kterých se ve společnosti mluví. Proč se ve společnosti tyto stereotypy objevují? A existuje nějaké typické povolání pro ženy a muže? V závěru společného povídání si uvědomujeme, že pro výběr povolání jsou nejdůležitější naše schopnosti a dovednosti a také nás profese musí bavit. Ukázka je staršího data, jak je to se "ženskými" a "mužskými" povoláními v současnosti, může být tématem pro diskusi v hodině.
Psychiatrické ústavy pro choromyslné začaly na českém území ve větší míře vznikat od 2. poloviny 19. století. Charakteristické pro ně bylo, že se stavěly mimo města, aby byli duševně nemocní jedinci odděleni od zbytku společnosti. Mnoho těchto zařízení slouží původnímu účelu dodnes, ale pochopitelně se od té doby mnohé změnilo, např. spektrum duševních chorob u hospitalizovaných. Podívejme se blíže na dvě asi nejznámější léčebny, a to v Kosmonosech a pražských Bohnicích.
Podívejte se na osudy tří Srbů, kteří se stali součástí české kulturní scény. Jak na Čechy a jejich přijímání jinakosti pohlíží malíř a majitel restaurace na Malé Straně Pedja Djakovič, mluvící stále se silným srbským přízvukem, skladatel a dirigent Marko Ivanovič a mladá zpěvačka a architektka Milesa Zrnič? Všichni tři přinášejí svědectví o české kultuře, její otevřenosti vůči cizincům, ale zároveň se obracejí ke svým kořenům.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.