07:30
Ještě na začátku 70. let bylo Aralské jezero čtvrtým největším sladkovodním jezerem na světě. Původní plocha jezera se však od té doby zmenšila na méně než polovinu. Původní jezero je nyní rozděleno na dvě části. Postupný zánik jezera je skutečně velmi rychlý. Jako hlavní příčina postupného vysychání jezera je uváděno nadměrné využívání vod z řek napájejících Aralské jezero pro závlahy bavlníkových plantáží. Svoji roli však hrají také procesy související se změnami klimatu.
Široké a nekonečné stepi tvoří srdce centrálního Kazachstánu. Ve stepích najdete tradiční pastevce koní i stopy moderní kosmonautiky. Supermoderní je také hlavní město Astana, ale stepi ukrývají pozůstatky kruté historie – sovětského gulagu.
Vyprávění o jezeru Bajkal. Jakou zde najdeme faunu a jaký je život a tradice místních obyvatel? Ukázka se také věnuje ekologickým problémům jezera způsobeným lidskou činností.
Historie, současnost a budoucnost moskevského metra v reportáži zahraničního zpravodaje ČT.
Nejchladnějším místem na severní polokouli je Ojmjakon. Místo, ve kterém se v zimě průměrná teplota pohybuje okolo -65°C je zároveň nejchladnějším trvale osídleným místem na Zemi. V rozhovoru s polárníkem Václavem Sůrou se dozvíme, jak lidé v této ruské vesnici žijí, jak se v takto chladných oblastech cestuje a jak probíhá příprava na cesty v extrémních mrazech.
V roce 2016 uplynulo sto let od začátku provozu Transsibiřské magistrály. Pořad představuje tuto nejdelší železniční trať světa. Jaké jsou její parametry a historie? Jaká je současná podoba cestování na ní?
Ke Švýcarským Alpám neodmyslitelně patří krávy s typickými zvonci. Jejich tradiční výroba je dokonce zapsána na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Nyní si tento výrobní proces prohlédneme, stejně jako tvorbu kožených pásků, na kterých je zvon zavěšen.
Putování po Nizozemsku inspirované Čapkovým cestopisem Obrázky z Holandska. Dokumentární film zaznamenává přerod nevelké země v obchodní a námořní velmoc a popisuje, jak krajina s kanály ovlivňovala v průběhu času život obyvatel.
Prohlédneme si unikátní pozemní lanovku ve Švýcarských Alpách, která musí překonávat sklon až 110 %. Kromě toho uvidíme zubačku mířící na strmou horu Pilatus, klasickou pozemní lanovku z konce 19. století, i cabrio lanovku, zatím jedinou svého druhu.
Cestovatelský pořad zavede diváky na jih Ruska za donskými kozáky, motorkářským Titanikem a na nejsevernější výspu starověkého Řecka.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
22 let po návratu pod čínskou správu zmítají Hongkongem protesty. Začaly v červnu 2019 kvůli kontroverznímu extradičnímu zákonu a přerostly do širšího protivládního hnutí, odmítnutí čínského politického systému. Proti policejní brutalitě protestují statisíce lidí. Hnacím motorem jsou studenti.
Kavkaz se rozkládá na území Ruska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu. Jeho ázerbájdžánská část nepatří mezi turisticky vyhledávané cíle, tak ve zdejších horách potkáte maximálně místní pastýře a máte možnost poznat Kavkaz v téměř nedotčené podobě.
Hlavní město Tatarstánu – Kazaň –, patří mezi největší ruská města. Mezi jeho významné památky patří mešita Kul Šerif a Kazaňský kreml (UNESCO). V tomto městě na břehu Volhy se střetává slovanská a tatarská kultura.
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
Pořadatelé ZOH v Pekingu pro sportovní novináře přichystali speciální rychlovlak. Z čínské metropole přepraví pasažéry do železniční stanice v horské oblasti za necelou půl hodinu. Souprava vyvíjí maximální rychlost až 350 km/h.
Nejzazším výběžkem Velkého předělového pohoří je ostrov Tasmánie. Čtvrtinu ostrova zabírají národní parky s hustými lesy, jezery a pohořími. V rovinatých oblastech ostrova se daří chovu ovcí. Mnozí považují ovce za jeden ze symbolů Austrálie.
Průtok Vltavy byl v době povodní v roce 2002 stonásobně vyšší, než je obvyklé. Velká voda tehdy zaplavila 18 stanic metra. Z rozhovoru s vedoucím dispečinku Dopravního podniku hlavního města Prahy se dozvíme, jak moc velká voda v roce 2002 zasáhla do provozu metra v hlavním městě, jaké škody tam napáchala, jak se škody odstraňovaly a jaká opatření byla přijata do budoucna.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.