04:16
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
Totalitní státní režimy se vyznačují nedemokratickým způsobem vládnutí. Politická strana nebo osoba prosazuje svou ideologii všemi prostředky, včetně sledování osob a tvrdých trestů pro ty, kdo nesouhlasí.
Václav Havel se po sametové revoluci stává prezidentem Československa a pak plynně navazuje svými dvěma funkčními obdobími jako prezident České republiky. Během své funkce se snaží budovat občanskou společnost a povzbuzovat občany k jejímu rozvoji, k budování demokratického a svobodného státu, k aktivnímu a zodpovědnému zapojování do jeho dění. Havel zůstává aktivním občanem i po odchodu z funkce prezidenta. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.
Anglistka, matka tří dětí, žije v Kanadě, odkud se podělila o svůj příběh. Kanadská sociální služba jí a manželovi odebrala neoprávněně děti, poté donutila manžela žít tři roky odděleně od rodiny. Proč, za jakých podmínek a jak jsou na tom nyní? Jak se to vůbec může stát?
Jaký je vztah Pražského hradu a českého prezidenta? Sídlo hlavy státu a jeho umístění ve městě může ovlivňovat, jak občané vnímají roli prezidenta, a zvětšovat v jejich očích prezidentovu moc.
Rozhovor s odborníkem vysvětluje příčiny komplikovaného a víceméně nežádoucího stavu v obci po komunálních volbách. Příčinou opakovaných voleb či úplná absence kandidátů do obecních zastupitelstev mohou být i sousedské vztahy. V extrémních případech může být do vedení obce jmenován zaměstnanec Ministerstva vnitra s minimem pravomocí, a tím pádem téměř s nulovou šancí v obci cokoli změnit či vyřešit.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svoboda přinesla změny i v oblasti médií. Sdělovací prostředky, které dříve podléhaly státní kontrole, se vypracovaly do podoby běžné v ostatních demokratických zemích. Kromě toho se ale objevil nový, celosvětový fenomén: sociální sítě. Původní bohulibý záměr se však stále více zneužívá k manipulaci. Chyba ale není v samotných sítích, ty jsou jen nástrojem.
Průběh třetí přímé volby prezidenta v ČR, a to včetně prezidentských kampaní jednotlivých kandidátů, záběrů ze sčítání hlasů a výsledků voleb, prohlášení kandidátů bezprostředně po zjištění výsledku voleb i autentických záběrů ze setkání s občany, nabízí dokument Na Hrad od Johany Šulcové, redaktorky ČT.
Debata o přímé volbě prezidenta započala už v listopadu 1989, poté se významným tématem stala až v roce 2001. V roce 2008 proběhla volba prezidenta republiky v přímém přenosu kamer České televize a vyvolala v lidech rozporuplné pocity, což urychlilo zavedení přímé volby. Argumenty pro přímou volbu prezidenta občany nabízí politolog Jakub Charvát. Jedním z nich je například možnost, že politické strany nejsou schopné vyprodukovat vhodného kandidáta. Dvoukolová přímá volba je tradicí v celém evropském prostoru, a ČR tak není výjimkou.
V roce 2000 hostila Praha zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Pro mnoho zejména mladých lidí to byla příležitost k vyjádření protestu proti globalizaci a rostoucí moci nadnárodního kapitálu. Skupina nejradikálnějších aktivistů obsadila část ulic u Vyšehradu a došlo k násilnému střetu s policií. Ušetřeni nezůstali ani novináři, což na vlastní kůži zažil i fotoreportér Jaroslav Kučera. Povedlo se mu ale pořídit fotku, která zvítězila v soutěži Czech Press Photo.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.