04:16
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
Totalitní státní režimy se vyznačují nedemokratickým způsobem vládnutí. Politická strana nebo osoba prosazuje svou ideologii všemi prostředky, včetně sledování osob a tvrdých trestů pro ty, kdo nesouhlasí.
Armáda České republiky si vytvořila ve společnosti pozitivní obraz, a to především díky účasti na zahraničních misích. Veřejnost si působení českých vojáků v zahraničí váží a i naprostá většina ústavních činitelů jim neváhá vyjádřit podporu. Tato podpora je důležitá, protože nasazení zvláště při ozbrojených konfliktech je fyzicky a psychicky náročné a vojáci se musí mimo jiné vyrovnat i s hrozbou smrti. Hlasy, které volají po stažení vojáků z podobných akcí, bývají jen ojedinělé.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Svoboda přinesla změny i v oblasti médií. Sdělovací prostředky, které dříve podléhaly státní kontrole, se vypracovaly do podoby běžné v ostatních demokratických zemích. Kromě toho se ale objevil nový, celosvětový fenomén: sociální sítě. Původní bohulibý záměr se však stále více zneužívá k manipulaci. Chyba ale není v samotných sítích, ty jsou jen nástrojem.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. Lidé si připomínají listopadové studentské demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989. K památníku na Národní třídě pokládají věnce a zapalují svíčky.
Technopárty jsou postrachem všech, kdo žijí v doslechu zvukové aparatury. Přestože často dochází k porušování zákonů, policejní složky většinou na podobné akce jen dohlížejí, dokud neskončí. CzechTek v roce 2005 byl výjimkou. Tehdejší premiér Jiří Paroubek nařídil proti jeho účastníkům tvrdě zakročit. Výsledkem byla zranění na obou stranách a oprávněná diskuze o přiměřenosti zásahu. Průběh akce přibližuje Michal Čížek, který byl na místě v roli fotoreportéra.
Pořad je věnován osudu české šlechty po komunistickém převratu v únoru 1948. Ukazuje, jak přišla o svůj majetek, který pak chátral, i to, v jakém stavu ho šlechta po roce 1989 dostala zpět. Příkladem je zámek Dymokury patřící Černínům.
Politolog a sociolog, kteří jsou zároveň pamětníky konce 80. let minulého století, hovoří o významu médií při zprostředkování příběhů pamětníků. Obecná rovina mediální rekonstrukce reality je doplněna o konkrétní příklady československých událostí spojených s listopadem 1989.
Zhlédněte s námi animovaný snímek o životě prvního českého prezidenta, dramatika a disidenta Václava Havla. Poslechněte si, z jaké rodiny pocházel, jak pracoval v divadle, bojoval za svobodu v naší zemi a svůj boj nevzdal ani ve vězení. I díky tomu se dnes uděluje cena Václava Havla těm, kteří přispěli k ochraně lidských práv.
Od padesátých let byli katolíci tvrdě pronásledováni. Při tzv. akci K byly obsazeny a vyklizeny mužské kláštery, při akci Ř ženské kláštery. Bratři a sestry všech řádů byli svezeni do internačních táborů a centralizačních středisek. Muže často čekalo vězení nebo umístění k PTP a svoji dosavadní činnost už vykonávat nemohli. Osud žen byl v tomto směru trochu jiný, protože se veřejně neangažovaly a navíc často působily v oborech, kde za ně nebyla náhrada.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.