04:32
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Tomáš miloval strašidelné příběhy, svou klučičí partu a dobré knížky. Poslechni si jeho vyprávění o tom, jak se stal prvním československým prezidentem.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Dobové zpravodajství informuje o smrti J. V. Stalina dne 5. března 1953. Vedle vlastní informace o smrti sovětského vůdce je pasáž zajímavá i z hlediska zpracování, které odpovídá propagandě padesátých let.
Po Vítězném únoru vykonstruoval komunistický režim několik politických procesů s církevními představiteli. Každá záminka mu byla dobrá. V malé obci Číhošť na Havlíčkobrodsku se 11. prosince 1949 měl při bohoslužbě pohnout kříž na oltáři. V obci i okolí se začaly šířit různé zvěsti o původu a následcích tohoto jevu. Do obce se sjížděli věřící. Státní bezpečnost začala tento "zázrak" vyšetřovat, zatkla faráře Josefa Toufara a několik dalších občanů. Po krutém mučení Toufar podepsal zinscenování zázraku, ale během vyšetřování zemřel, čímž režim přišel o hlavního obžalovaného.
Na počátku 50. let bylo nebezpečí vojenského střetu mezi Východem a Západem poměrně velké. Sovětský vůdce Stalin sice plánoval „rozhodující střet se Západem“, komunistická propaganda v Československu však stále zdůrazňovala mírové usilí Sovětského svazu a celého komunistického bloku. Na druhé straně železné opony pak podle propagandy stáli jen váleční štváči usilující o rozpoutání třetí světové války. Podívejte se na archivní zpravodajské reportáže a udělejte si obrázek o síle slova a dobové propagandy.
V roce 1919 před vánočními svátky našel spisovatel Rudolf Těsnohlídek v lese u Brna téměř zmrzlé děvče. Z této události vznikla tradice vánočních stromů republiky, pod nimiž se konají sbírky na podporu potřebných, především opuštěných dětí. První vánoční strom republiky byl vztyčen v roce 1924 v Brně. Podívejte se na dobové zprávy po druhé světové válce.
Vzpomínky a zastavení českého herce, politika, milovníka života a celoživotního gay aktivisty Jiřího Hromady. Kdysi nepřehlédnutelná postava gay scény a nejvlivnější bojovník za práva sexuálních menšin odešel ze světla reflektorů a zpovzdálí sleduje, kam se ubírá emancipační hnutí, které kdysi pomáhal stvořit. Kam se od té doby posunulo?
K pochopení smyslu i fungování českých veřejnoprávních médií pomůže drobný historický exkurz do zahraničí. Novinář a sociolog médií připomínají tradici médií veřejné služby z Velké Británie a doplňují německý i americký kontext. Zdůrazňují, že média veřejné služby mají být vzdělávací institucí pro širokou veřejnost, ne vyčleněnou elitu.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Druhé svobodné volby proběhly už po dvou letech a přinesly změnu. Občanské fórum se vyčerpalo a na jeho pozadí se začaly formovat nové politické strany se svými vlastními zájmy a cíli. Jednoznačným vítězem voleb v roce 1992 se stala Občanská demokratická strana a politická hvězda Václava Klause začala strmě stoupat vzhůru.
Zhruba milion lidí v České republice pracuje pro stát. Často se objevuje názor, že na platech státních zaměstnanců a úředníků by se dalo ušetřit a přinést tyto peníze do státního rozpočtu. Je to optikou ekonomie opravdu tak jednoduché?
Náchodská Bartoňova vila, zvaná též Petrův dvůr, byla postavena podle návrhu významného architekta Pavla Janáka. Je to krásné, reprezentativní sídlo, které bohužel po roce 1948 neuniklo obvyklému osudu staveb, které patřívaly šlechtě či „kapitalistům“.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Výroba tradičních vánočních skleněných ozdob je výhradně ruční záležitost. Po vyfoukání požadovaných tvarů ze skla je nutné ozdoby obarvit a poté ozdobit. Proces je to zdlouhavý, náročný a především vyžaduje šikovné ruce. Ve vsetínském závodě se můžeme podívat, jak taková konečná úprava vypadá a jak tato nadčasová křehká krása vzniká.
Vodní zámek v Blatné prošel za osm století mnoha přestavbami, ale tu nejzásadnější, goticko-renesanční, provedl věhlasný stavitel Benedikt Rejt. Tehdejší majitelé se však kvůli ní zadlužili, a museli zámek prodat. Jaké byly jeho další osudy?
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.