04:32
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
Pořad přináší informace o české vlajce. Jak a proč vypadá tak, jak vypadá, co znamenají její barvy, co se s vlajkou dělá i nedělá, jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem a co je to trikolora.
Tomáš miloval strašidelné příběhy, svou klučičí partu a dobré knížky. Poslechni si jeho vyprávění o tom, jak se stal prvním československým prezidentem.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Průzkumy k třicátému výročí revoluce ukázaly, že většina Čechů se má lépe než před rokem 1989 a že nejvýše hodnocenými hodnotami zůstávají svoboda a demokracie. Přesto se mnoho věcí nepovedlo a některá očekávání nebyla naplněna. A tak vedle spokojených lidí, kteří cítí hrdost na svou zemi, existuje řada těch, kteří pociťují spíše deziluzi, úzkost a strach z budoucnosti.
Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.
Tomáš Halík vzpomíná na patrnou proměnu Československé televize spojenou s událostmi listopadu 1989. Kdy a proč si řekl, že je konečně možné „brát televizi vážně“?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Listopad 1989 vzbuzuje i po letech mnoho otázek. Šlo o revoluci, převrat nebo jen domluvené předání moci? A proč proti demonstrantům nezasáhla silou armáda a policie? K pochybnostem přispívá např. i jednomyslné hlasování komunistických poslanců Federálního shromáždění, kteří zvolili Václava Havla prezidentem. Zjednodušeně řečeno: co člověk, to názor.
Dokumentární cyklus Zmařené naděje zkoumá dramatickou éru 20. a 30. let. Osmidílná série přináší osudy mužů, žen a dětí z Francie, Německa, Itálie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Polska a Sovětského svazu pomocí deníků, dopisů a pamětí.
Totalitní režimy, a tedy i ten československý, zneužívaly psychiatrii často k perzekuci svých oponentů. Nesouhlas s režimem byl často interpretován jako výraz duševní poruchy. Dalším zneužitím bylo využití psychiatrů a důvěry jejich pacientů k navázání tajné spolupráce např. se Státní bezpečností. Jedním z příkladů je i případ MUDr. Miroslava Plzáka, kterému se však po listopadu 1989 nedostalo žádného společenského odsudku.
Pasáž popisuje situaci v Praze 28. října 1918 po rozšíření takzvané Andrássyho nóty o kapitulaci Rakouska-Uherska. Národní výbor nepředpokládal, že obyvatelé vyjdou do ulic, a nebylo tedy jasné, jak se zachová vojenské velitelství v Praze.
Lužičtí Srbové jsou nejmenším západoslovanským národem. Jde vlastně o dva kmeny, které osídlily dvě různé historické země – Horní a Dolní Lužici. Přes všechny podobné rysy byly tyto země vždy vnímány jako zvláštní jednotky, proto se ustálily i dva samostatné jazyky. O dávné historii tohoto národa nemáme zcela přesné informace, ale jisté je, že dříve tito Slované pokrývali mnohem větší oblast. Dodnes se tak můžeme na celém území Německa setkat s názvy a jmény se slovanskými kořeny.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Nový rok připadá na 1. ledna teprve od 16. století, kdy byl zaveden gregoriánský kalendář, a s křesťanstvím souvisí i pojmenování posledního dne roku. Samotné oslavy a zvyky se v průběhu času měnily, ale bujaré oslavy se církvi potlačit nepodařilo.
Pořad ukazuje, jak dopravní policisté kontrolují dodržování předpisů na českých silnicích a dálnicích.
Po roce 1945 docházelo v rámci českých zemí k masivnímu přesunu obyvatelstva. Z tzv. Sudet bylo odsunuto německé obyvatelstvo a do opuštěných obcí přicházeli hospodařit noví osídlenci. V pohraničních oblastech však byly těžké klimatické podmínky, a tak často docházelo k tomu, že lidé ze zemědělských oblastí odcházeli do měst, živnosti a výroby se přesouvaly a jednotlivé vesnice zanikaly. Pojďme se podívat do okolí Nejdku, které podobný osud také postihl.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.