17:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek – lesní ekosystém.
Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.
V červenci roku 2022 vypukl požár v národním parku České Švýcarsko, jednalo se o největší lesní požár na našem území. Dají se vůbec předpovídat podmínky pro vznik požárů? A jak s přírodními požáry souvisí extrémně teplé počasí? To nám objasní klimatolog Radim Tolasz.
Reportáž o nástupu pravicového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a jeho populistické politice (držení zbraní, omezení ochrany přírody).
Návesní rybníčky, tak jak je známe ze starých obrázků, umocňují půvab českého venkova a hlavně ukazují, jak naši předci uměli hospodařit s vodou. Obnova a péče o vodní nádrž uprostřed vsi ji mohou vysvobodit z betonového sevření a proměnit v živoucí biotop. Jen je potřeba si dát pozor na to, jakou vodu do něj necháme téct.
Reportáž o vysychání Urmijského jezera v Íránu a pátrání po jeho možných příčinách, jimiž mohou být změna klimatu i vliv lidské činnosti. Řeší se i dopady těchto změn na život v regionu.
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
O bezzásahových zónách v národním parku Šumava se toho napsalo a řeklo hodně. O tyto zóny chráněných území, kde je příroda ponechána sama sobě, se vede a vedlo mnoho sporů. Na Šumavě a v Pošumaví jsou však i lesy hospodářské. Tam je cíl jiný. Trvale v lese hospodařit. Rakouský klášter Schlägl nebo Městské lesy Volary se o to snaží pokud možno citlivým způsobem, výběrným hospodařením bez smrkových monokultur, které co nejvíce respektuje přírodní procesy. Těžba jednotlivých stromů místo holoseče vede k lesu různorodému, různověkému a odolnému vůči počasí a kůrovcovým kalamitám.
Česká republika má velmi pestrou geologickou stavbu. Většinu našeho území tvoří Český masív, který se formoval prostřednictvím kadomského (před 580 až 500 miliony let) a variského vrásnění (před 300 miliony let). Do východní části republiky zasahuje mladší karpatská soustava pocházející z období alpínského vrásnění. Jak se určuje stáří horniny?
Ambergris Caye je největším ostrovem Belize. V minulosti byl ostrov hlavní základnou tamních pirátů. Svůj anglický název získal podle ambry, která se hojně využívala při výrobě kvalitních parfémů. Jednalo se tak o cennou komoditu, se kterou mohli piráti obchodovat. Pobřeží ostrova lemují porosty mangrovníků, které tak vytvářejí unikátní ekosystém.
V zemích jižní Afriky jsou četná naleziště diamantů, v Lesothu se pak nachází i nejvýše položený diamantový důl na světě. Do přilehlé vesnice přicházejí lidé za prací a žijí zde ve velmi primitivních příbytcích.
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.