17:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Techniku, jak získat sůl z mořské vody pomocí odpařování, zná lidstvo už od starého Říma. Dodnes se provádí stále stejným způsobem, jak uvidíme na maltském ostrově Gozo. Navštívíme rodinný podnik, který se tradičnímu získávání soli věnuje již po pět generací, a prohlédneme si tento na první pohled jednoduchý proces.
Vzhledem k přírodním podmínkách vyrábějí vodní elektrárny v České republice poměrně malé množství elektrické energie. Česká firma Energo-Pro specializující se na stavbu vodních elektráren však expandovala na evropské trhy a vydobyla si velké uznání. Společnost byla založena v roce 1994 ve Svitavách a kromě tuzemských staveb realizovala modernizaci a stavbu vodních děl zejména v Bulharsku, Gruzii či Turecku.
Bavorsko a jižní Čechy si připomínají 1000 let od první zmínky o Zlaté neboli také solné stezce. Po dlouhá staletí to byla obchodní tepna z bavorského Pasova do jihočeských Prachatic. Reportáž popisuje zážitky z této stezky, kterou nadšenci prošli tradičním způsobem – s koňmi.
V roce 2016 se ve středoamerické Panamě po 9 letech stavby slavnostně otevřel nový, rozšířený kanál, kterým jsou schopny proplouvat i lodě, které pojmou až 13 000 kontejnerů. Série nových zdymadel na obou stranách, tedy Atlantiku i Pacifiku, zvýšila kapacitu 80 km dlouhého průplavu.
Ačkoliv říkáme často opak, běžné potraviny jsou levné. Kdyby zemědělci nehospodařili intenzivně s použitím moderních technologií a chemických postřiků, platili bychom za jídlo mnohem více. Podobně jako pro naše peněženky, i pro zemědělce je intenzita produkce ekonomicky výhodnější. Avšak pro přírodu a zdraví člověka je to katastrofa. Chemie využívaná v zemědělství se dostává do půdy, na které se pěstují naše potraviny, nebo do vody, kterou pijeme.
Málokdo si uvědomí, že jsou to zemědělci, kteří nejvíc ovlivňují kvalitu životního prostředí. Kvalita zemědělské půdy v Česku je do velké míry výsledkem intenzivního způsobu hospodaření zemědělských velkopodniků, které není udržitelné. Patří k němu eroze, kontaminace podzemních vod nebo struktura samotné půdy, která brání tolik potřebnému vsakování srážkové vody. Ladislav Miko a Václav Cílek v souvislostech vysvětlují důsledky a nabízejí alternativu v podobě udržitelného způsobu zemědělské výroby.
Mnohé lesy v České republice jsou postiženy kůrovcovou kalamitou, a to včetně lesů v chráněných územích, jako je Boubínský prales. V rezervacích je boj proti kůrovci často předmětem sporů, zda je vhodné zasahovat, či nikoliv. Z úst několika odborníků zazní, jak jsou podobné zásahy efektivní a jestli se šíření kůrovce dá skutečně holosečí zabránit.
Přehrady. Pro někoho rekreace, pro jiného životní tragédie v případě, že kvůli ní ztratil domov. Díky přehradám máme pitnou vodu, zdroj energie nebo zbrzdíme povodňovou vlnu, ale také jsme kvůli nim přišli o jedny z nejdivočejších míst naší země. I přesto některé z umělých vodních nádrží s krajinou splynuly. Navštívíme přehrady na Želivce, Chrudimce, Jihlavě či Svratce.
V menorské Ciutadelle si prohlédneme oslavy svátku svatého Jana, který je největší událostí ostrova. Nejdůležitější bod programu je koňský průvod projíždějící městem. Jezdci na černých koních míří z města ke kostelu sv. Jana, kde se zúčastní společné mše. Poté se vrací zpět do města, kde se pořádají středověké hry.
Počasí na skotském ostrově Skye je typicky oceánské, déšť během chvíle vystřídá slunce a zase naopak. Příroda na samotném ostrově je opravdu mimořádná. Nádherné přírodní scenérie doplňuje i středověký hrad Eilean Donan z počátku 13. století.
Albánie je země se špatnou pověstí, zároveň má možná nejméně dotčenou přírodu v Evropě. Její metropole Tirana je však moderní město, i když se tu setkáme alespoň pro Středoevropany s mnoha nezvyklými jevy. Snad nejvíce je to vidět v dopravě, jezdit autem po Tiraně by asi každý nezvládl.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.