17:47
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Co je to počasí, které tři faktory ovlivňují změny počasí a jaký je rozdíl mezi počasím a podnebím? Co je to atmosférický tlak a které jsou základní atmosférické útvary? Jaká byla kdy nejnižší naměřená teplota na Zemi? Pojďte se s námi podívat do meteorologické stanice na Milešovce.
Podmínky pro vznik blesku se tvoří už ve chvíli, kdy se na obloze začnou objevovat bouřková oblaka. Jak blesk vzniká? A co je doprovodné hřmění, které může být slyšet i 40 kilometrů daleko?
Poldry, travnaté prohlubně s hrází, slouží ve chvíli, kdy přijde blesková povodeň. Voda se tu zachytí a pak postupně odtéká. Lidé ji mohou využít třeba na zalévání. Vlastníci půdy se ale budování poldrů často brání. Kde a proč se budují na našem území poldry?
Jak co nejrychleji vylít vodu z lahve? Snadno díky využití točivého momentu Coriolisovy síly. Zatočením lahve vytvoříme vír připomínající hurikán, a tím umožníme, aby vzduch do lahve proudil plynule a rychle. Další z přírodních jevů, který si můžeme v domácím prostředí při experimentu vytvořit, je tornádo.
Do stromů se ukládá velké množství uhlíku, ale pokud se dřevo spálí, tak se zase uvolní. Skutečné snížení množství oxidu uhličitého v atmosféře mohou přinést nové lesy v místech, kde předtím nerostly. Taková místa se hledají těžko. Kde a proč by mohly vznikat lesy?
Agrolesnictví propojuje dva základní zemědělské obory. Jaké výhody přináší pěstovat stromy a zemědělské plodiny zároveň? Sedláci se po staletí snažili kombinovat obojí, my jsme obory poněkud násilně oddělili. Stromy v poli přinášejí stín, vodu i skrýš pro motýly. Jsou oázou života.
Krajina 21. století se stává příležitostí pro nové zemědělství. Nové technologie přinášejí 4. zemědělskou revoluci. Vědci z České zemědělské univerzity v projektu Chytrá krajina testují závlahy, mokřady, erozi, plodiny, snaží se najít vyvážený kolotoč vody, přírody a zemědělských aktivit. Precizní zemědělství znamená pečlivé hospodaření a v dobách klimatické změny hlavně citlivé nakládání s vodou.
Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
V 80. letech minulého století postihla Jizerské hory ekologická katastrofa způsobená kyselými dešti. Přečkaly ji pouze bučiny, od roku 2021 zapsané na seznam přírodních památek UNESCO. Prohlédneme si horu Jizeru, 2. nejvyšší bod české strany hor, ze které je krásný výhled. Dále se podíváme na rozsáhlá rašeliniště zapsaná v seznamu Ramsarské úmluvy a uvidíme i vodopády.
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje nadšení mezi stavaři a zděšení mezi přírodovědci a ekology, kteří hovoří o degradaci životního prostředí nejen v okolí stavby. Zároveň upozorňují na negativní dopady na říční ekosystémy, například lužní lesy. V debatě se zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem přírodovědec Martin Rulík tyto možné dopady vysvětluje. Zpracovatel studie mu oponuje.
Každé ráno bychom měli padnout na kolena a děkovat výrobcům elektřiny. Takto s nadsázkou glosuje Václav Cílek naši závislost na elektrické energii. Výroba elektrické energie v ČR v posledních 30 letech stála na spalování hnědého uhlí. Místo toho, abychom investovali do efektivnějších a čistších zdrojů energie, jsme přebytky energie vyváželi. Výhodné to bylo pro energetické firmy, nikoliv však pro naše životní prostředí, pro budoucnost české energetiky ani pro globální klima ohrožované emisemi skleníkových plynů. Česká republika se ke svým energetickým zdrojům ani k životnímu prostředí nechovala jako dobrý hospodář. Ztratili jsme desetiletí, která jsme mohli využít k promýšlení budoucí koncepce české energetiky.
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.