07:42
Rozhovor s odborníkem
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V srpnu 1945 uskutečnily USA svržení dvou atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Bylo to poprvé, co byla tato moderní a účinná zbraň použita, přestože nikdo nedokázal předpovědět následky. Přes 70 tisíc lidí v Hirošimě zemřelo okamžitě, do konce roku pak dvojnásobek na následky. Stejný scénář následoval o tři dny později v Nagasaki. Velký počet obětí však pohnul Japonsko ke kapitulaci, která byla stvrzena podpisem 2. 9. 1945. Druhá světová válka definitivně skončila.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Pasáž detailně popisuje způsob spáchání sarajevského atentátu na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu. Atentát v Sarajevu je považován za jednu z příčin první světové války.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Reportáž a rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou o 40. výročí od začátku hospodářských reforem čínského vůdce Teng Siao-pchinga, které nastartovaly bezprecedentní růst ekonomiky.
Vypravíme se do Budapešti, kde si prohlédneme místní nejznámější pamětihodnosti: Budínský hrad, budovu maďarského parlamentu, Rybářskou baštu, více než stovku termálních pramenů, největší zemědělské muzeum v Evropě a spousty dalších unikátních architektonických, uměleckých i přírodních památek.
Vyprávění o návratu krymských Tatarů na území Krymu, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Dokument prostřednictvím pamětníků popisuje závěr válek v Jugoslávii v roce 1995.
V roce 2018 byl modrotisk, jeden z nejstarších způsobů potiskování plátna, přidán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Šlo o společnou nominaci České republiky a několika dalších Evropských států. Kde v České republice najdeme modrotiskové dílny a v čem je tato tradiční technika potisku látek unikátní?
Reportážní příspěvek o 5. výročí tzv. Arabského jara v regionu Blízkého východu, rekapitulace vývoje a dopadů v jednotlivých zemích.
Kavkaz se rozkládá na území Ruska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu. Jeho ázerbájdžánská část nepatří mezi turisticky vyhledávané cíle, tak ve zdejších horách potkáte maximálně místní pastýře a máte možnost poznat Kavkaz v téměř nedotčené podobě.
Český politolog Tomáš Šmíd vysvětluje a analyzuje konflikt o Náhorní Karabach.
Dne 13. září 1993 podepsali izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat ve Washingtonu přelomovou smlouvu. Palestinci v ní uznali existenci Státu Izrael a ten na oplátku uznal Arafatovu Palestinskou osvobozeneckou organizaci za partnera v jednání. Součástí dohody bylo i vytvoření tzv. palestinské samosprávy na izraelském území. Mírový proces se od počátku 90. let poněkud zablokoval a Palestinci svůj stát stále nemají.
Dobové zpravodajství informuje o smrti J. V. Stalina dne 5. března 1953. Vedle vlastní informace o smrti sovětského vůdce je pasáž zajímavá i z hlediska zpracování, které odpovídá propagandě padesátých let.
Reportáž připomíná 40. výročí íránské revoluce (1978 až 1979), jednu z událostí 20. století. Prostřednictvím rozhovoru s židovským uprchlíkem íránského původu přibližuje změny v zemi pod novým režimem islámské republiky, který zdaleka nedopadl jen na židy.
Po 23 letech bylo v roce 1991 dohodnuto, že sovětská vojska musejí opustit území ČSFR. Jak probíhala vyjednávání o odchodu sovětských vojsk z Československa v červnu roku 1991, popisuje Michael Kocáb.
Václav Havel a Lech Wałęsa neodmyslitelně patří k symbolům pádu komunismu ve střední Evropě. Co tyto dva státníky spojovalo a co je rozdělovalo? V čem se lišily jejich charaktery i veřejná činnost? O tom nám více prozradí zástupci české a polské historické vědy v pořadu Historie.cs.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.