03:33
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Reportáž o nástupu pravicového brazilského prezidenta Jaira Bolsonara a jeho populistické politice (držení zbraní, omezení ochrany přírody).
Název ostrovů vznikl vlastně omylem, protože se anglický mořeplavec Francis Drake spletl a zaměnil kajmany a leguány. Kromě nich je souostroví s azurovým mořem a písčitými plážemi známé díky želvím rezervacím a množství rozmanitých ptáků. Pod vodou čekají na obdiv malebné podmořské jeskyně, a hlavně Město rejnoků, kde se dají rejnoci jménem trnuchy americké nejen pozorovat, ale dokonce lze s nimi i plavat a pohladit si je.
Simulace zemětřesení od odborníků v San Diegu mají pomoci zlepšit stavbu domů v oblasti podél zlomu San Andreas. Ten se vyznačuje pohybem dvou litosférických desek vedle sebe, v tomto případě se o sebe třou desky pacifická a severoamerická.
Panamský průplav, jedna z nejdůležitějších vodních cest, propojila Atlantský a Tichý oceán a zkrátila tak nákladním i turistickým lodím cestu kolem kontinentu až o několik dní. Jak toto významné stavební dílo moderních dějin vzniklo?
Zatímco dnes žije v Belize přibližně 300 000 obyvatel, na začátku letopočtu zahrnovala tamní populace Mayů přes milion lidí. S mayskou kulturou jsou spjaté pyramidy, které dokládají její vyspělost. Začaly se stavět již 1500 let před naším letopočtem. Vydáme se do někdejšího mayského střediska, Caracolu, kde si připomeneme historii této civilizace. Jak tato kultura zanikla?
Na západě Číny daleko od velkých měst se rozkládá provincie Sin-ťiang, v níž žije 12 milionů Ujgurů. Komunistický režim toto muslimské etnikum krutě utlačuje pod ideologistickou zástěrkou převýchovy. V exkluzivním rozhovoru s čelní představitelkou ujgurského exilu se dozvíme o metodách čínského útlaku, pracovních táborech, do nichž jsou mnozí Ujgurové zavíráni, šikaně a dalších příkladech porušování lidských práv v provincii. Proč svět ignoruje jejich diskriminaci? Podívejte na rozhovor Jakuba Železného.
Zhlédněte s námi animovaný snímek o životě cestovatele a spisovatele Jiřího Hanzelky. Poslechněte si, jak se seznámil s Miroslavem Zikmundem, se kterým ve voze značky Tatra procestoval doslova celý svět, a co všechno na svých cestách zažili. Jiří vydal také několik cestopisů a bojoval za toleranci a lidská práva.
Pasáž zachycuje stylem „on the road“ cestu humanitárních pracovníků v roce 2012 z Prahy až do nemocnice v Šali a přibližuje jejich očima čečenský konflikt.
Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina. Po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace. Sklářství později vystřídala ruční výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou. Dnes tradici výroby pilníků připomíná místní naučná stezka.
Aktuální množství plastů v oceánech a mořích se odhaduje na 150 milionů tun. Poslední studie časopisu Nature uvádí, že počet plastů v oceánech a mořích by se mohl za 20 let ztrojnásobit. Proč se takové množství plastů dostává do oceánů a moří a do jaké míry se daří/nedaří ho snížit?
Kolik je na Zemi sladké vody? Tato zdánlivá samozřejmost nám může doslova protéct mezi prsty. Protože jsme dlouhá desetiletí dělali všechno pro to, abychom vodu z krajiny co nejrychleji odvedli, musíme teď, v době právě probíhajících klimatických změn, svůj přístup radikálně změnit.
Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.