01:51
Válka po 44 dnech skončila, Arméni prohráli. Loučí se s domovy i posvátnými místy, které musí opustit. Cítí se zrazeni svými politiky. Zapalují vlastní domy, aby v nich nově příchozí nemohli žít. Podobně jako Azerové, kteří jako národnostní menšina z Karabachu odcházeli před 25 lety, kdy naopak zvítězili Arméni. Spory o toto území trvají ale už 100 let. Otcové hledají těla padlých synů. Zasetá nenávist má opět hlubší a silnější kořeny.
Stručná charakteristika regionu a vhled do historie a kořenů konfliktu v Náhorním Karabachu.
Boje o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem v roce 2020 jsou především ozbrojeným konfliktem o území převážně obývané Armény, ale nejen to. Tato válka je důsledkem neklidné a složité historie celého regionu, ve které se mísí ozvěny válečných zločinů spáchaných v první válce o Náhorní Karabach na obou stranách, geopolitické zájmy regionálních mocností, jako je Rusko nebo Turecko, odhodlání Arménů bránit svou křesťanskou identitu nebo prostá touha obyčejných lidí udržet si svůj vlastní domov. Ve dvou rozhovorech si vysvětlíme zájmy obou stran konfliktu a porovnáme první a současný konflikt o karabašský region.
V obnoveném konfliktu o Náhorní Karabach přicházejí o životy vojáci i civilisté. Ázerbájdžánská armáda se snaží z regionu vyhnat Armény, kteří jej většinově obývají a jsou podporovaní arménskou armádou. Válečná reportáž Markéty Kutilové a Lenky Klicperové popisuje hrůzy bojů, zároveň vysvětluje komplikované historické a národnostní pozadí bojů.
Na jednu stranu region s překrásnou krajinou, na druhou stranu oblast, kde zahynuly stovky lidí během války o Náhorní Karabach. Najdeme zde i trosky města Agdam, které dostalo název „Nová Hirošima“.
Český politolog Tomáš Šmíd vysvětluje a analyzuje konflikt o Náhorní Karabach.
Rwanda je malý vnitrozemský stát ve střední Africe. Do popředí světových zpráv se dostala v polovině devadesátých let 20. století kvůli masovému vyvražďování etnických skupin, které do historie vstoupilo pod názvem rwandská genocida. Až milion lidí se stalo oběťmi vnitřních sporů. Podívejte se na stručnou historii konfliktu a popis událostí jednoho hrdiny tehdejší doby, manažera hotelu, který zachránil přes 1200 osob obou znepřátelených etnik před jistou smrtí.
Důležitým momentem rozpadu Československa bylo vytyčení státní hranice. Ta se téměř shodovala s tou, která platila v období existence Slovenského štátu v letech 1939–1945. Na mnoha místech zůstaly i původní hraniční kameny. Došlo jen k drobným změnám. Největší problém vznikl v osadě Sidonie.
Během stalinistického režimu byli krymští Tataři hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie. Pasáž o jejich historii i osudu.
Dělostřelecká tvrz Hanička byla součástí předválečného československého opevnění. To počítalo s těžkými i lehkými vojenskými objekty, ale i s tvrzemi. Stavebně se jich do podpisu mnichovské dohody podařilo dokončit pouze pět, jednou z nich je Hanička v Orlických horách. Čím je i dnes výjimečný objekt, jehož výstavba trvala pouhých 24 měsíců?
Pojem střední Evropa je dodnes diskutovaný. Nejčastěji se objevuje jako pojmenování k odlišení od východní Evropy a Evropy západní, ale třeba OSN s ním ve své mapě regionů vůbec nepracuje. Ukotven není ani seznam zemí, které do tohoto regionu zahrnout. A pokud do střední Evropy patří Česká republika, proč pak Rakousko, jehož hlavní město leží východněji než Praha, je zahrnováno do Evropy západní? Podívejte se na část diskuse historiků o problému označení střední Evropa.
Sovětský svaz se rozpadl, pro Gruzii a Abcházii to však znamená řetězec krvavých konfliktů. Jaké jsou důvody a dopady gruzínsko-abchazského konfliktu?
Vzpomínky krymských Tatarů na jejich pokusy vrátit se z vyhnanství zpět na Krym, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Vyprávění o návratu krymských Tatarů na území Krymu, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Reportáž připomíná 40. výročí íránské revoluce (1978 až 1979), jednu z událostí 20. století. Prostřednictvím rozhovoru s židovským uprchlíkem íránského původu přibližuje změny v zemi pod novým režimem islámské republiky, který zdaleka nedopadl jen na židy.
Dubaj je bouřlivě se rozvíjející velkoměsto, které roste před očima. Je proslavené avantgardní architekturou a opulentním luxusem, ale také nejvyšším mrakodrapem světa (Burdž Chalífa) a metrem, které se pyšní přívlastkem „nejdelší automatizovaný vlakový systém na světě“.
Jakutsk, hlavní město ruské republiky Sacha (Jakutsko) a jeho současná podoba. Jak se žije ve městě, v němž je rozdíl letních a zimních teplot až 100 stupňů?
Hlavní město Tatarstánu – Kazaň –, patří mezi největší ruská města. Mezi jeho významné památky patří mešita Kul Šerif a Kazaňský kreml (UNESCO). V tomto městě na břehu Volhy se střetává slovanská a tatarská kultura.
12 221
674
3 944
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.
