02:00
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Novoročenky u nás zavedl v první polovině 19. století hrabě Karel Chotek, tehdy se jim ale spíše říkalo omluvenky. Dnes na novoročenkách většinou najdeme zkratku francouzských slov PF, kterou však sami Francouzi vůbec nepoužívají.
Voda patří k tomu nejcennějšímu, bez ní by nebyl život. Proto hrála vždy důležitou roli v lidských bájích a pověstech a pojily se s ní mnohé obřady a pověry. K vodním rituálům patřilo i otvírání studánek, které bylo i součástí letnicových obyčejů.
Zámky Dobřenice, Uhrov, Neděliště a hrad a zámek v Potštejně. Všechny tyto stavby v minulosti patřily rodu Dobrzenských a spojuje je i přes architektonické odlišnosti velmi podobný osud. Buď o ně rod přišel, nebo je prodal, pak stavby pustly a za totalitního režimu sloužily jiným než původním účelům (byty, kanceláře, výzkumný ústav apod.). V současné době ale stavbám v soukromých rukách svitla naděje na záchranu.
Tak, jako po roce 1918 hledala svoji identitu nově vzniklá Československá republika, vytvářela si ji i nově vzniklá národní křesťanská církev, která od ledna roku 1920 nese ve svém názvu přídomek československá. Jak se její étos proměňoval v průběhu 20. století a jaký je v současnosti?
Květná neděle je šestou postní nedělí. Křesťanům otevírá svatý neboli pašijový týden, po němž následují Velikonoce. K tradicím této neděle patří například svěcení vrbových proutků s kočičkami.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.