02:00
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Novoročenky u nás zavedl v první polovině 19. století hrabě Karel Chotek, tehdy se jim ale spíše říkalo omluvenky. Dnes na novoročenkách většinou najdeme zkratku francouzských slov PF, kterou však sami Francouzi vůbec nepoužívají.
V bazilice svatého Jakuba Většího na Starém Městě se nachází náhrobek Jana Václava Vratislava z Mitrovic od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Unikátní barokní dílo sestává ze sarkofágu a několika alegorických soch. V čem tkví jeho jedinečnost?
Za sousedkou Lidu přijíždí návštěva z USA. Sára a její rodina se snaží návštěvě nejen co nejvíce přiblížit českou zemi a její kulturní památky, ale také tradice, zvyklosti a symboly české státnosti. Mladý George z USA a Sára se utkají v soutěži, kdo zná Česko lépe. Oba mile překvapí a Lidu se raduje, že mládež na tom se znalostmi o vlasti není tak špatně, ba naopak.
Majetek české šlechty utrpěl ve 20. století velké škody: nejprve v důsledku nacistické správy a později kvůli znárodnění. Komunisté udělali z hradů a zámků např. sklady, archivy či vojenské objekty a naprosto je zdevastovali. Po navrácení sídel do rukou starobylých rodů jsou památky naštěstí opět obnovovány. Jak těžké to bylo a jak těžké je to dnes, můžeme vidět na příkladu zámku v Líšni.
Pořad o pouštění věnečků uvitých ze svatojánských bylin po vodě, které patřilo k tradičním rituálům nezadaných dívek. Věštily si s jejich pomocí budoucnost.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.