04:42
Novoroční předsevzetí si dávali už staří Římané. Možná že vaše rodina tento zvyk dodržuje dodnes. Jíte čočku a dáváte si novoroční předsevzetí? Pojďme se podívat, jaké další zvyky jsou s Novým rokem spojeny.
Poslední den v kalendářním roce má svátek Silvestr a s ním slavíme i my všichni. Vzpomínáme, bilancujeme a také si přejeme do nového roku vše dobré. Ukážeme si přípitky v různých jazycích, jedno mají společné: přání všeho dobrého, tedy hlavně zdraví.
Pořad Zpívánky si nejspíš pamatujete ze svého vlastního dětství i vy. Také děti, které se narodily v jednadvacátém století, se mohou seznámit s lidovými písněmi, zvyky, tradicemi a způsobem života, který naši předkové žili. V krátkých příbězích představíme písničky i dobový kontext, ve kterém vznikly. V tomto díle Zpívánek se naučíme novoroční píseň Fanfr, fanfr, fanfrnoch.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Kdo byli tři králové? Děti se seznámí s tradicí svátku Tří králů i s jeho historií a také uvidí, jak probíhá oslava na jejich počest. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Na Nový rok se dříve na vesnici dodržovaly různé zvyky založené nejen na tradici, ale i na pověrách. Chodilo se koledovat, dívky si věštily svůj osud a velmi důležité bylo jídlo, které se ten den podávalo.
Církev změnila původně pohanské slavnosti zimního slunovratu v oslavu narození Ježíše Krista. Nejvýznamnějším dnem je pro křesťany Boží hod a nejvýznamnější událostí půlnoční mše. Česká mše vánoční od J. J. Ryby se dokonce stala symbolem Vánoc, a to nejen křesťanských.
Obří sportovní akce známé jako spartakiády neměly svým rozsahem na světě obdoby. První celostátní spartakiáda se konala v červnu 1955 v Praze na strahovském stadionu. Masové vystoupení bylo režimním politickým rituálem, který svým provedením navazoval na dřívější sokolské slety. Poslední, XI. všesokolský slet se konal v létě 1948. Stejně jako sokolské slety, vyjadřovaly i spartakiády podřízení jednotlivce kolektivu. Jednotný pohyb cvičenců ukazoval národ jako jediné tělo s jedinou vůlí a s jediným cílem. Spartakiádní sestavy znázorňovaly společnost jako dokonale fungující stroj.
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich jsou i tradiční léčebné procedury a odkaz V. Priessnitze, tedy léčba pomocí studené vody. Z dnešního pohledu bychom řekli, že jde o léčitelství, které Priessnitz objevil díky náhodě a své intuici.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.