04:41
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Se svátkem Tří králů se v minulosti pojily různé tradice a zvyky. K těm, které přetrvaly dodnes, patří především obcházení dětí převlečených za tři krále a koledování. Novější tradicí je potom pořádání tříkrálových průvodů.
Pořad se věnuje zámku Orlík, který se původně tyčil na strmé skále jako orlí hnízdo, po vybudování Orlické přehrady a zaplavení údolí se však ocitl těsně nad hladinou jezera. Dnes je tento skvost ve vlastnictví rodu Schwarzenbergů.
Ve Vsetíně na Valašsku se vyrábí tradiční skleněné ozdoby. Veškerá výroba je ruční, od foukání a tvarování skla přes barvení až po závěrečné zdobení. Poslechněme si něco o historii jejich výroby, zjistěme, kdo a proč s ní začal, a především se podívejme pod ruce šikovných foukačů, kteří nám ukážou, jak skleněné baňky vlastně vznikají.
Po osvobození byl 28. říjen oslavován nejen jako vznik samostatného Československa, resp. jeho obnovení po 6 letech okupace, ale také jako vykročení novým směrem. A skutečně, následující desetiletí české historie se pod vlivem Sovětského svazu ubírala směrem naprosto nevídaným. Roku 1951 se ze státního svátku stal den pracovního klidu a nadále se v tento den oslavovalo znárodnění, ačkoli znárodňovací dekrety byly vyhlášeny o několik dní dříve. Za normalizace se z 28. října stal už jen památný den a jako státní svátek byl obnoven až v roce 1988, a to jako den nezávislosti.
Zámky Mcely a Loučeň, nyní již v rukou soukromníků, nesou podpis rodu Thurn-Taxisů a mají podobný osud. Zámek Mcely byl po nástupu komunismu zkonfiskován a sloužil jako sklad civilní obrany, pak dlouho chátral. Zámek Loučeň byl během 2. světové války vyrabován jak Rudou armádou, tak místními obyvateli. Obě památky se však dočkaly své záchrany.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.