02:13
Hromnice jsou svátek, který připadá na 2. února. Byl spojen s mnoha pověrami a pranostikami, nejrozšířenější byly posvěcené svíčky hromničky, které měly mít ochrannou funkci.
Snad žádný svátek nebo obřad se neobejde bez světla svíček. Výjimkou nejsou ani Hromnice, podle nichž se svíčky dokonce i pojmenovaly. Pořad ukazuje, jak se svíčky vyrábějí a jak dlouhá je jejich historie.
Nejznámější legendou o sv. Martinovi je ta o setkání Martina se žebrákem, kterému věnoval polovinu svého pláště. Poté odešel z armády a založil klášter. Významnou roli v jeho životě sehrála i husa, která dala vzniknout významné svatomartinské tradici.
Příběh o vzniku Babylonské věže. Dle Bible vybudovali lidé město a vysokou věž, která údajně sahala až k nebi. Lidé se tak chtěli zbavit závislosti na Bohu, tím se mu však rouhali. Ukázka popisuje, jak došlo ke zmatení jazyků.
Svátek Tří králů ukončuje období Vánoc a tradice s ním spojené přežívají dodnes. Jak je to ale s legendou o mudrcích z východu? Zdá se, že s jistotou o třech králích nevíme takřka nic.
Panna Marie přinesla malého Ježíše čtyřicet dní po porodu do chrámu a podle legendy v něm prorok Simeon rozpoznal Spasitele. Křesťané si tento den připomínají 2. února, tedy na Hromnice, jako svátek Uvedení Páně do chrámu.
Vyprávění o osudu Ježíše. Pořad přibližuje nejen památná místa spojená s biblickým příběhem, ale i samotný proces ukřižování Ježíše Krista.
Tři staré stavby (amfiteátr v Bosře, mešita al-Aksá a chrám Hagia Sofia) symbolizují prolínání různých světů, kultur a náboženství. Stavby zároveň svědčí o kulturním střetu. Díky konfliktům, které zde proběhly, se ale kultury také navzájem obohatily. Seriál Prolínání světů provádí světovými náboženstvími s cílem porozumět jim a ukazovat, jak nás přesahují.
Komunisté po uzavření klášterů převzali veškerý církevní movitý i nemovitý majetek. Budovy obvykle využívala státní bezpečnost, armáda nebo úřady, popřípadě zůstaly nevyužity a chátraly. Movitý majetek byl často rozkraden nebo zničen, někdy jím byly vybaveny zámky, muzea a galerie. Kláštery však často vlastnily i díla vysoké umělecké kvality, která se naštěstí většinou podařilo zachránit díky Národní galerii a Národní knihovně.
Jednou z obětí komunistického režimu byl Vít Bohumil Tajovský. Roku 1948 byl zvolen za nového opata želivského kláštera, ale už v únoru 1950 byl zatčen v souvislosti s připravovanými zinscenovanými procesy. Rozsudek zněl na 20 let těžkého žaláře.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.