03:37
Týden, který předchází Velikonocům, se nazývá pašijový nebo také tichý. Křesťané si během něj připomínají události posledního týdne života Ježíše Krista. Prvním důležitým dnem tohoto týdne je Škaredá středa.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
O Velkém pátku před Velikonoci si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, proto je pro ně tento den dnem smutku a modliteb. Zvony jsou ztichlé a bohoslužby mají specifický průběh. Pro křesťany znamená Velký pátek i přísný půst.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Mše sloužená na Boží hod velikonoční se od ostatních mší odlišuje některými zvyky, například se zpívají velikonoční žalmy, hoří svíce zvaná paškál a dříve si lidé nechávali i posvětit jídlo.
Květná neděle je šestou postní nedělí. Křesťanům otevírá svatý neboli pašijový týden, po němž následují Velikonoce. K tradicím této neděle patří například svěcení vrbových proutků s kočičkami.
Černá neděle je první postní nedělí. Pořad vysvětluje, kde se vzalo její pojmenování a co vlastně znamená půst. Ukazuje i zvyk schovávat dětem venku postní preclíky, což připomíná tradičního velikonočního zajíčka z anglosaských zemí.
Slámové ozdoby patří k tradičním vánočním ozdobám, ale celý betlém vyrobený ze slámy už tak obvyklý není. František Zuska je pravý umělec, pokud jde o výrobky ze slámy. Ještě méně obvyklé jsou ozdoby, respektive figurky ze sušeného ovoce, které sloužily jako vánoční a mikulášské dárky. Tato tradice už se příliš nepěstuje, ale ve Vizovicích se ji stále snaží uchovat.
Fotit politiky je nevděčný úkol. Většinou neradi pózují a prostředí jejich kanceláří nepatří k těm atraktivním. Přesto se Janu Zátorskému povedlo pořídit snímek, který se stal asi jeho nejznámějším, ačkoli jako fotoreportér má na kontě zajímavější fotografie. Je na něm zachycen Jiří Paroubek, výrazný politik polistopadového období, a využití symboliky s rybičkami je pro danou dobu velmi výstižné.
V roce 1763 koupil panství v Rájci nad Svitavou starohrabě Antonín Karel ze Salm-Reifferscheidtu. Nechal si zde postavit zámek v rokokovém klasicismu. Ten od té doby patřil Salmům až do roku 1945, kdy byl Benešovými dekrety zkonfiskován včetně okolního panství. Rodině byla doposud vrácena jen malá část hektarů, soudní spor trvá již několik let a ještě nebyl ukončen.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.