03:37
Týden, který předchází Velikonocům, se nazývá pašijový nebo také tichý. Křesťané si během něj připomínají události posledního týdne života Ježíše Krista. Prvním důležitým dnem tohoto týdne je Škaredá středa.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
O Velkém pátku před Velikonoci si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, proto je pro ně tento den dnem smutku a modliteb. Zvony jsou ztichlé a bohoslužby mají specifický průběh. Pro křesťany znamená Velký pátek i přísný půst.
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Mše sloužená na Boží hod velikonoční se od ostatních mší odlišuje některými zvyky, například se zpívají velikonoční žalmy, hoří svíce zvaná paškál a dříve si lidé nechávali i posvětit jídlo.
Květná neděle je šestou postní nedělí. Křesťanům otevírá svatý neboli pašijový týden, po němž následují Velikonoce. K tradicím této neděle patří například svěcení vrbových proutků s kočičkami.
Černá neděle je první postní nedělí. Pořad vysvětluje, kde se vzalo její pojmenování a co vlastně znamená půst. Ukazuje i zvyk schovávat dětem venku postní preclíky, což připomíná tradičního velikonočního zajíčka z anglosaských zemí.
Jedním ze symbolů Vánoc je betlémské světlo. Tato tradice má sice kořeny v dávné historii, ale zvyk předávání betlémského světla je novodobou záležitostí.
Vznik hradu Boskovice je opředen legendou o knížeti a ptáčníkovi. Nový hrad v gotické podobě byl vybudován kolem roku 1400 a v průběhu staletí měnil majitele. Dnes se nad městem tyčí už jen jeho zřícenina, ovšem stále majestátní.
Svátek sv. Martina byl příležitostí pro hodování a setkávání s přáteli. Na posvícení nesměly chybět svatomartinské rohlíčky neboli podkovy. K nim se vážou i dvě pověsti, stejně jako ke sv. Martinovi několik pranostik.
Pomníky jako přirozená součást veřejného prostoru často odrážejí společenskou a politickou situaci svého vzniku. Časem se proto mohou stát nežádoucím symbolem minulosti a nastává dilema, zda je odstranit či ponechat. Nejvíce pomníků u nás vzniklo po 2. světové válce a za komunistické éry coby oslava osvoboditelů a socialismu. Je dobré si připomenout, že sochy se navzdory podobnému zadání často velmi lišily svou uměleckou kvalitou a některé se ctí obstojí i dnes.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.