06:11
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Zvyk pálení čarodějnic, tedy pálení ohňů v předvečer 1. máje, patří k tradicím, které se v masovém měřítku dodržují dodnes. Pořad o tom, jak se tato tradice vyvíjela, co vše lidé čarodějnicím přisuzovali a co na ochranu proti nim podnikali.
Za sousedkou Lidu přijíždí návštěva z USA. Sára a její rodina se snaží návštěvě nejen co nejvíce přiblížit českou zemi a její kulturní památky, ale také tradice, zvyklosti a symboly české státnosti. Mladý George z USA a Sára se utkají v soutěži, kdo zná Česko lépe. Oba mile překvapí a Lidu se raduje, že mládež na tom se znalostmi o vlasti není tak špatně, ba naopak.
Petřínský vrch byl v předkřesťanských dobách zasvěcen bohu Perunovi a nedaleko dnešního kostela sv. Vavřince se nacházelo pohanské obětiště. Legenda o Perunovi a sv. Vavřincovi patří k nejstarším petřínským legendám.
Na svátek Hromnice se v kostele posvěcují svíce, tzv. hromničky, které si lidé dávali do oken, aby jejich dům chránily před blesky. K Hromnicím se kromě zvyků váže i mnoho pranostik. Mezi tu nejznámější patří „Na Hromnice o hodinu více“.
Čtvrtá ze šesti postních nedělí před Velikonocemi se jmenuje Družebná, ale někdy se jí také říkalo Růžová. S čím její pojmenování souvisí?
12 213
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.