01:55
Pojďme se společně podívat na život vynikajícího českého romantického spisovatele. Karel Hynek Mácha začal psát básně již na gymnáziu. Patřil k českým vlastencům a postupně začal psát pouze česky. Často navštěvoval zříceniny a toulal se po nocích. Právě krajina u dnešního Máchova jezera ho inspirovala k napsání jeho nejznámější básně Máj.
Když Karel Hynek Mácha vydal svou první básnickou skladbu Máj, okamžitě se na ni vrhla obrozenecká kritika a nenalezla v ní nic krásného. Teprve další generace ocenily toto dílo a jeho kvalitu. Vedle Máje se v ukázce diskutuje také o Máchově prozaické tvorbě.
Karel Hynek Mácha patří bezpochyby k našim nejslavnějším básníkům z dob romantismu a jeho dílo Máj zná už několik generací. Autor se ve svém díle nebojí projevit city, a i proto stojí jeho socha na jednom z nejromantičtějších míst v Praze, a to v Petřínských sadech, kde se už tradičně schází zamilované duše. Ne náhodou je u nás časem lásky přezdíván 1. květen neboli také 1. máj.
K 1. květnu dodnes patří tradice stavění májky. Uprostřed návsí se vztyčují vysoké stromy a kolem nich probíhají jarní slavnosti. Někteří mládenci kromě toho staví malé májky pod okna milovaných dívek.
1. máj – Svátek práce se dnes slaví jako mezinárodní svátek všech pracujících. Jeho původ je spojen s dělnickým hnutím a sahá do druhé poloviny 19. století, přičemž hlavním impulsem ke vzniku byly manifestace v USA a poprava čtyř dělnických předáků. U nás se slavil poprvé v roce 1890 a za první republiky se stal státním svátkem. Původně celonárodní a jednotné oslavy se postupně rozrůznily a jednotlivé politické strany si Svátek práce začaly organizovat po svém.
Církev se držela spíše stranou májových oslav. V kostelích se však konaly májové pobožnosti a naopak kvůli pověrám takřka chyběly svatební obřady. Pořad vysvětluje také, kde se vzalo rčení „v máji na máry“.
Romové byli za druhé světové války z rasových důvodů terčem pronásledování. Už v roce 1939 byla přijata „proticikánská“ opatření a zřízeny pracovní tábory pro muže, kteří se „štítí práce“. Na území Čech a Moravy byly takové tábory dva: v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Roku 1942 vešlo v platnost nařízení o potírání cikánského zlořádu a pracovní tábory se změnily ve sběrné cikánské tábory, určené pro celé rodiny.
Lednicko-valtický areál je světově unikátní krajinný komplex, který je zapsán na seznamu památek UNESCO. Kromě zámků Lednice a Valtice tu najdeme mnoho dalších drobných staveb, např. Minaret, Dianin chrám, Tři Grácie, Apollónův chrám, Kolonádu na Rajstně, Hraniční zámeček a Janův hrad. Přijměte naši pozvánku na virtuální prohlídku.
Pasáž věnovaná dvěma pražským palácům, jež patřily rodu Nosticů – paláci Savarin v ulici Na Příkopě a Nostickému palác na Maltézském náměstí. V tom druhém dnes sídlí Ministerstvo kultury a kromě toho zde najdeme i jednu ze dvou posledních palácových knihoven v Praze.
Na místě dnešního zbraslavského zámku stál původně cisterciácký klášter založený Václavem II. Objekt měl poměrně pohnutou historii, ale ve 20. století ho koupil a zachránil průmyslník Cyril Bartoň. Do kostela pak nechal vytvořit pomník Přemysla Oráče se schránkou pro ostatky posledních Přemyslovců.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.