01:55
Pojďme se společně podívat na život vynikajícího českého romantického spisovatele. Karel Hynek Mácha začal psát básně již na gymnáziu. Patřil k českým vlastencům a postupně začal psát pouze česky. Často navštěvoval zříceniny a toulal se po nocích. Právě krajina u dnešního Máchova jezera ho inspirovala k napsání jeho nejznámější básně Máj.
Když Karel Hynek Mácha vydal svou první básnickou skladbu Máj, okamžitě se na ni vrhla obrozenecká kritika a nenalezla v ní nic krásného. Teprve další generace ocenily toto dílo a jeho kvalitu. Vedle Máje se v ukázce diskutuje také o Máchově prozaické tvorbě.
Karel Hynek Mácha patří bezpochyby k našim nejslavnějším básníkům z dob romantismu a jeho dílo Máj zná už několik generací. Autor se ve svém díle nebojí projevit city, a i proto stojí jeho socha na jednom z nejromantičtějších míst v Praze, a to v Petřínských sadech, kde se už tradičně schází zamilované duše. Ne náhodou je u nás časem lásky přezdíván 1. květen neboli také 1. máj.
K 1. květnu dodnes patří tradice stavění májky. Uprostřed návsí se vztyčují vysoké stromy a kolem nich probíhají jarní slavnosti. Někteří mládenci kromě toho staví malé májky pod okna milovaných dívek.
1. máj – Svátek práce se dnes slaví jako mezinárodní svátek všech pracujících. Jeho původ je spojen s dělnickým hnutím a sahá do druhé poloviny 19. století, přičemž hlavním impulsem ke vzniku byly manifestace v USA a poprava čtyř dělnických předáků. U nás se slavil poprvé v roce 1890 a za první republiky se stal státním svátkem. Původně celonárodní a jednotné oslavy se postupně rozrůznily a jednotlivé politické strany si Svátek práce začaly organizovat po svém.
Církev se držela spíše stranou májových oslav. V kostelích se však konaly májové pobožnosti a naopak kvůli pověrám takřka chyběly svatební obřady. Pořad vysvětluje také, kde se vzalo rčení „v máji na máry“.
Slámové ozdoby patří k tradičním vánočním ozdobám, ale celý betlém vyrobený ze slámy už tak obvyklý není. František Zuska je pravý umělec, pokud jde o výrobky ze slámy. Ještě méně obvyklé jsou ozdoby, respektive figurky ze sušeného ovoce, které sloužily jako vánoční a mikulášské dárky. Tato tradice už se příliš nepěstuje, ale ve Vizovicích se ji stále snaží uchovat.
Název třetí postní neděle, které se říká Kýchavná, souvisí údajně s morem. Ten v 6. století zachvátil Řím. V té době prý vznikly i typické křesťanské pozdravy „pomoz Pán Bůh“ a „pozdrav Pán Bůh“.
Svátek Hromnice připadá na 2. února. Je spojován s mnoha pověrami a pranostikami. Etnografka Věra Vahalíková vysvětluje jejich význam a okolnosti jejich vzniku. Proč se říká, že na Hromnice musí skřivan vrznout, když je to stěhovavý pták? A jaká je situace v současnosti, neupadá tento svátek v zapomnění?
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich je i myslivost. Plánovitě trvale udržitelné obhospodařování zvěře a jejího prostředí jako přirozená součást života na venkově. V čem spočívá jeho výjimečnost?
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.