05:30
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Video ukazuje, jak nezodpovědný výběr potravin může podpořit devastaci pralesních ekosystémů. Typickým příkladem jsou olejové palmy. Co můžete udělat pro to, aby se ničení zastavilo?
Popis a líčení genocidy v Kambodži v době vlády Rudých Khmerů.
Představení přírodních podmínek Kambodži a životního stylu na venkově, včetně stručného přehledu historie země.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Pojem střední Evropa je dodnes diskutovaný. Nejčastěji se objevuje jako pojmenování k odlišení od východní Evropy a Evropy západní, ale třeba OSN s ním ve své mapě regionů vůbec nepracuje. Ukotven není ani seznam zemí, které do tohoto regionu zahrnout. A pokud do střední Evropy patří Česká republika, proč pak Rakousko, jehož hlavní město leží východněji než Praha, je zahrnováno do Evropy západní? Podívejte se na část diskuse historiků o problému označení střední Evropa.
Vyprávění o návratu krymských Tatarů na území Krymu, z něhož byli za stalinského režimu hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie.
Ve věku 96 let zemřela britská královna Alžběta II. Byla nejdéle vládnoucí panovnicí v britských dějinách a nejdéle vládnoucí ženou vůbec, na trůnu strávila více než sedmdesát let. Dostála tak slibu, který dala v den 21. narozenin, že bude svému lidu sloužit až do konce života.
Facebook patří k nejrozšířenějším sociálním sítím současnosti. Co je ale cílem této platformy? Může ovlivňovat naše postoje ohledně toho, co si chceme koupit a koho budeme volit? A jaké všechny informace o nás jako o uživatelích ví? O otázce algoritmů Facebooku a jejich potenciálním nebezpečí se více dozvíme v diskusi odborníků v pořadu Historie.cs.
V pobřežních vodách jihovýchodní Asie se rozkládají rozsáhlé oblasti, které jsou porostlé mangrovy. Společenství rostlin, která ke svému životu potřebují slanou i sladkou vodu, jsou přirozenou obranou proti tajfunům a tsunami. Jejich likvidací kvůli cestovnímu ruchu a prostoru pro nové turistické resorty však o bohatství těchto pobřežních ekosystémů přicházíme.
Cestopis popisuje životní podmínky a kulturní zvyklosti v buddhistickém Ladakhu v Indii. Přiblíží místní památky, ale i problémy s chudobou.
Podíváme se na prohlídku hlavního města ostrova Tchaj-wan jménem Taipei, jednoho z nejhustěji osídlených míst na Zemi, a jeho okolí. Uvidíme historické památky v centru metropole, poznáme něco z místních dějin, krásy místní exotické přírody, zvyklosti lokální kuchyně a třeba i pozoruhodné prostory metra. Co na Taipeii oceňují nejvíce místní i turisté? Podívejte se.
Reportáž a rozhovor se sinoložkou Olgou Lomovou o 40. výročí od začátku hospodářských reforem čínského vůdce Teng Siao-pchinga, které nastartovaly bezprecedentní růst ekonomiky.
Vodní toky mohou být znečištěny odpadní vodou, když dojde k přeplnění kanalizace srážkovou vodou, která tam přitéká. Jednoduchým řešením je výstavba nádrží např. u sídlišť, které dešťovou vodu zadrží a nepustí ji dál do kanalizace. Stavba takového jezírka přitom není nic složitého.
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
Kolik je na Zemi sladké vody? Tato zdánlivá samozřejmost nám může doslova protéct mezi prsty. Protože jsme dlouhá desetiletí dělali všechno pro to, abychom vodu z krajiny co nejrychleji odvedli, musíme teď, v době právě probíhajících klimatických změn, svůj přístup radikálně změnit.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.