05:43
Materiály v ukrajinštině
Pořad pojednává o vzniku Sluneční soustavy a jednotlivých planet. Dále vysvětlí, jak Hubbleův teleskop přispěl k lepšímu porozumění vesmíru.
Názorná ukázka, ve které se s pomocí globusu a baterky dozvíme o příčině střídání ročních období a o tom, kdy je na Zemi nejkratší den a kdy nejkratší noc.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Jak se vyvíjí vesmír a jak skončí? Co je to velký třesk, tepelná smrt a velký roztrh? V jaké fázi se právě nyní vesmír nachází? A víme, co bylo před velkým třeskem?
Co bylo dřív: Galaxie nebo její černá díra? Astrofyzikové z Evropské jižní observatoře snad budou moci na tuto otázku odpovědět. Našli totiž velmi neobvyklý jev, osamocenou černou díru. Černé díry a její aktivní formy totiž obvykle leží uprostřed galaxií. Objev pět miliard let vzdáleného kvasaru ale ukázal, že tyto vesmírné úkazy by si mohly díky výtryskům hmoty a energie do nedaleké galaxie vytvořit nové hvězdy a galaxii si pak přitáhnout. Jinými slovy: nové černé díry si mohou vytvořit vlastní galaxii a tu si pak obléknout.
Kdy a jak došlo k velkému třesku, vzniku vesmíru a naší Sluneční soustavy? Je možné, že žijeme v černé díře a proč říkáme černá díra, když se ve skutečnosti jedná o těleso?
Voda je jednou z klíčových podmínek života. Vědci objevili vodu pod povrchem jednoho z měsíců Saturnu, který se nazývá Enceladus. Jde o převratné zjištění. Jak na to vědci přišli a v jaké podobě se voda na Enceladu vyskytuje?
Astronomové neustále zostřují svůj pohled do vesmíru. Chtějí vidět stále větší podrobnosti na povrchu hvězd nebo zamýšlí prověřit okolí černých děr. To jim umožní interferometrie, díky níž se propojí světlo shromážděné z vesmíru dvěma a více dalekohledy, čímž se vytvoří virtuální dalekohled mnohem větší než ten, kterým se původně dívali.
Venuše je často nazývána "sesterskou planetou" Země. Má totiž řadu společných vlastností a je Zemi nejblíž. Vznikla i ze stejné mlhoviny jako Země a vyvíjela se podobně. Ale najdeme zde i řadu odlišností, například průměrnou teplotu, nejvyšší horu či délku jednoho dne. Co ještě o ní víme?
Přistání prvního člověka na Měsíci provázejí i pochybnosti. Řada lidí ještě dnes věří, že se Američané na povrch Měsíce nikdy nedostali. Paradoxně mají tyto konspirační teorie své zastánce i ve Spojených státech. Čím tito pochybovači argumentovali a jak lze jejich argumenty odborně vyvrátit, vysvětluje Daniel Stach z vědecké redakce ČT. Pořad je součástí série připravené k 50. výročí přistání na Měsíci.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.