05:19
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Jak funguje záchranná služba? V ukázce je také představeno vybavení sanitky a prostředí dispečinku linky 155.
Pořad ukazuje laickou první pomoc při dopravní nehodě, kdy došlo ke zranění, které je provázeno velkou ztrátou krve. Názorně je zde předveden celý postup od zavolání záchranné služby přes první pomoc a zaopatření zraněného až do příjezdu sanitky.
Pořad ukazuje, jak se zachovat, ale zároveň i co nedělat, pokud jsme svědkem nebo i přímo obětí otravy. Otrávit se můžeme nejen jedovatou kapalinou, ale také plynem či jinou formou (houby, hadi, apod.).
Pořad ukazuje laickou první pomoc zraněnému zaklíněnému ve vozidle. Názorně je zde předveden celý postup od zavolání záchranné služby přes první pomoc, vyproštění a zaopatření zraněného až do příjezdu sanitky.
Jak se má správně poskytnout první pomoc, jaké se k tomu dají využít pomůcky a kde tyto pomůcky najdeme.
První vinice byla v Praze založena už v 11. století. Písemné prameny dokládající pěstování vinné révy pak pocházejí z dob panování Karla IV., který vydal edikt o zakládání pražských vinic. Vinice v průběhu času vznikaly a zanikaly s ohledem na dějinné okolnosti. Dnes už se Praze sice nepřezdívá „město vína“, ale vinice v ní stále nalezneme.
Na Nový rok se dříve na vesnici dodržovaly různé zvyky založené nejen na tradici, ale i na pověrách. Chodilo se koledovat, dívky si věštily svůj osud a velmi důležité bylo jídlo, které se ten den podávalo.
Zatímco Boží hod je dnem rozjímání, svátek svatého Štěpána se odpradávna nese v duchu družného veselí a zábavy. Dříve k němu neodmyslitelně patřilo i koledování.
Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO) má pomoci k jeho zachování. Podmínkou pro zápis do tohoto mezinárodního seznamu je předchozí zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, zřízeného Ministerstvem kultury. K počátku roku 2020 čítal tento seznam 28 položek. Jednou z nich jsou i tradiční léčebné procedury a odkaz V. Priessnitze, tedy léčba pomocí studené vody. Z dnešního pohledu bychom řekli, že jde o léčitelství, které Priessnitz objevil díky náhodě a své intuici.
12 234
674
3 955
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.