05:19
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
Jak funguje záchranná služba? V ukázce je také představeno vybavení sanitky a prostředí dispečinku linky 155.
Jak se zachovat, pokud dojde k otravě houbami? V pořadu vystupuje Hurvínek se svými kamarády a panem doktorem.
Pořad ukazuje, jak se zachovat, ale zároveň i co nedělat, pokud jsme svědkem nebo i přímo obětí otravy. Otrávit se můžeme nejen jedovatou kapalinou, ale také plynem či jinou formou (houby, hadi, apod.).
Sára zažila malý šok, když šla ze školy. Starší pán se před ní svalil na chodník a ona nevěděla, jak mu pomoci. Správně tedy zavolala alespoň rychlou záchrannou službu 155. Jenže doma pak způsobila krvácení z nosu svému bratrovi Vojtovi a nepřímo i omdlení jejich mámy. Proto se je nakonec táta rozhodne zasvětit do problematiky první pomoci a zorganizuje pro ně domácí kurz.
Pořad ukazuje, jak se zachovat, jsme-li svědky kolapsového stavu. Je zde ukázán postup resuscitace, masáže srdce, umělého dýchání i zavolání záchranné služby.
Na svátek Hromnice se v kostele posvěcují svíce, tzv. hromničky, které si lidé dávali do oken, aby jejich dům chránily před blesky. K Hromnicím se kromě zvyků váže i mnoho pranostik. Mezi tu nejznámější patří „Na Hromnice o hodinu více“.
Jaké radosti a strasti přináší náhradní rodinná péče? Míla a Kamil nemohli mít vlastní děti, tak si jich postupně osvojili nebo přijali do pěstounské péče osm. Kromě dětí s romským původem si k sobě vzali i dívku s autismem. Všem poskytli skutečný domov a opravdové dětství. Jak rodiče i děti vnímají život v nové rodině? Velkou zkouškou pro celou rodinu je právě péče o dceru Petru s diagnostikovaným autismem.
Na 20. výročí vzniku samostatného Československa se chystaly velké oslavy. S rokem 1938 však přišla mnichovská dohoda a veřejné oslavy byly zrušeny. Po německé okupaci byl zrušen státní svátek jako takový, nicméně 28. října 1939 proběhla v Praze velká demonstrace. Další protesty pak proběhly 17. listopadu, kdy došlo k popravě českých studentů a uzavření vysokých škol. Až do osvobození si 28. říjen připomínal především zahraniční odboj, např. Benešovými projevy vysílanými z exilu.
Zvyk pálení čarodějnic, tedy pálení ohňů v předvečer 1. máje, patří k tradicím, které se v masovém měřítku dodržují dodnes. Pořad o tom, jak se tato tradice vyvíjela, co vše lidé čarodějnicím přisuzovali a co na ochranu proti nim podnikali.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.