02:51
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
K nejznámějším vánočním tradicím patří zdobení stromku, rozdávání dárků nebo třeba pečení vánočky. V dřívějších dobách však lidé dodržovali mnohem více zvyků a obřadů.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Státní svátek Den české státnosti je zároveň svátkem sv. Václava. V tento den se připomíná zavraždění knížete Václava, patrona české země.
K povinnostem hasičů patří i pátrání po utonulých osobách. Pořad ukazuje, jak takové hledání v hluboké řece vypadá a jak hasiči zachraňují topící se osoby.
Svátek Hromnice připadá na 2. února. Je spojován s mnoha pověrami a pranostikami. Etnografka Věra Vahalíková vysvětluje jejich význam a okolnosti jejich vzniku. Proč se říká, že na Hromnice musí skřivan vrznout, když je to stěhovavý pták? A jaká je situace v současnosti, neupadá tento svátek v zapomnění?
Zámky Mcely a Loučeň, nyní již v rukou soukromníků, nesou podpis rodu Thurn-Taxisů a mají podobný osud. Zámek Mcely byl po nástupu komunismu zkonfiskován a sloužil jako sklad civilní obrany, pak dlouho chátral. Zámek Loučeň byl během 2. světové války vyrabován jak Rudou armádou, tak místními obyvateli. Obě památky se však dočkaly své záchrany.
Staré panny a staří mládenci, tedy lidé, kteří neuzavřeli manželství, to neměli na venkově v 18. a 19. století vůbec snadné. I když za svoji situaci často nemohli, byli vůči ostatním v podřízeném postavení a nezřídka čelili nejen pověrám, ale i různým ústrkům.
Markéta a Roman ke své vlastní dceři Elišce přijali do pěstounské péče Terezku a Jirku, dvě děti se zdravotním handicapem, i když to takhle původně vůbec neplánovali. Terezka je kvůli dětské mozkové obrně upoutaná na vozík a své biologické rodiče nikdy nepoznala. V centru, které pomáhá rodičům pečujícím o postižené děti, se pak seznámili s Terezčiným kamarádem Jirkou. Toho si nejprve začali brát domů na víkendy do hostitelské péče. Hostitelská péče se potom změnila v péči pěstounskou.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.