01:19
Nobelovu cenu za fyziku za rok 2023 získala trojice vědců Pierre Agostini, Ferenc Krausz a Anne L´Huillierová za výzkum chování elektronů ve hmotě pomocí velmi krátkých záblesků světla. Podrobněji hovoří o možnostech využití jejich výzkumu v medicíně nebo při vývoji nových materiálů s ředitelem Fyzikálního ústavu AV ČR Michalem Prouzou redaktorka ČT Tereza Kručinská v pořadu Studio ČT24.
Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství za rok 2023 získali americká vědkyně maďarského původu Katalin Karikóová a americký vědec Drew Weissman. Svůj výzkum mRNA vakcín zveřejnili už v roce 2005, tedy 15 let před pandemií covidu-19. O oprávněnosti udělení ceny, významu a přínosu objevu i dalším zaměření výzkumu hovoří s ředitelem Biologického centra AV ČR Liborem Grubhofferem redaktorka ČT Klára Radilová v pořadu Studio ČT24.
Česká vědkyně, terénní bioložka Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR se zabývá biologickým modelováním. V lesích po celém světě zkoumá nepopsané vztahy přírody. V ukázce z pořadu Hyde Park Civilizace hovoří s Danielem Stachem o tom, co by se stalo, kdyby v lesích vyhynuli všichni přirození predátoři.
Profesorka Jana Kalbáčová Vejpravová z Matematicko-fyzikální fakulty UK zaměřuje svůj výzkum na materiály budoucnosti. V ukázce z pořadu Hyde Park Civilizace hovoří s Danielem Stachem o vlastnostech jedné vrstvy atomu uhlíku, takzvaného grafenu. Rozdíly ve fyzikálních vlastnostech látek stejného chemického složení vysvětluje česká vědkyně na modelech uspořádání atomů grafitu a diamantu.
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Radioaktivitu objevil náhodou francouzský vědec Henri Bacquerel. Michael vám poví, jakým způsobem k objevu došlo. Poté polská vědkyně, Maria Curie Sklodowska, pomohla tento objev vysvětlit.
Poprvé princip laseru popsal Albert Einstein. Laser má široké spektrum uplatnění. To, jakou má laser sílu, zjistíme na pokusu s balónky. Může laser zapálit svíčku? Co se stane, když zapneme laser v blízkosti lahví naplněných lihovými výpary?
Už jste se někdy zamýšleli nad tím, proč je obloha přes den krásně modrá a při západu slunce zčervená? Podstatu této proměny atmosféry Země vám objasní Michael ve svém pokusu. Pokud si jej budete chtít zopakovat, budete potřebovat pouze malé akvárium s vodou, půl šálku mléka a silnější zdroj bílého světla. Za touto záhadou stojí jev zvaný rozptyl světla.
Série pokusů s mikrovlnnou troubou. Jak působí elektromagnetické záření na jídlo ohřívající se v mikrovlnné troubě? Lze v ní rozsvítit žárovku?
Jaké byly následky úniku radioaktivity z jaderné elektrárny v Černobylu? Co je to radioaktivní spad a jaké jsou jeho vlivy na faunu, flóru a člověka? Jak by vypadala krajina po výbuchu jaderné pumy? A jak to v Černobylu a jeho bezprostředním okolím vypadá dnes? To vše nám popíše Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd v ČR.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.