01:22
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Hlavními složkami vzduchu jsou dusík a kyslík. Jak vypadají a jaké mají vlastnosti? Jak se změní vlastnosti látek v kapalném kyslíku a dusíku? Jak například hoří cigareta namočená v kapalném kyslíku?
Kyselina chlorovodíková reaguje s některými kovy za vzniku vodíku. Zinek a železo jsou neušlechtilé kovy, proto s nimi kyselina reaguje. Naopak s mědí nereaguje, protože měď je ušlechtilý kov.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Pokus znázorňující reakci sodíku s vodou za vzniku vodíku a hydroxidu sodného. Přítomnost vzniklého hydroxidu sodného je dokázána modrým zbarvením indikátoru pH.
Chcete vědět, jak vznikla většina přírodních chemických prvků a něco o vzniku a využití radioaktivního záření? Video popisuje, jak radioaktivní záření vzniká a že z něj jde vyrobit elektřina.
Pokus ukazuje, jak sodík barví plamen do oranžova. V ethanolu je rozpuštěn chlorid sodný a rozprašovačem je stříkán do plamene propanbutanové lahve: plamen se pak zabarví do oranžova.
Chcete si zahrát na alchymisty? V následujícím pokusu si ukážeme, jakým způsobem se dá přeměnit měděná mince na zlatou. Do rozehřátého hydroxidu sodného přidáme zinek. Po vložení měděné mince se na jejím povrchu elektrochemicky začne vylučovat zinek. Poté minci začneme žíhat. Zinek proniká do vrstvy mědi a vytvoří se slitina zvaná mosaz, která je známá svou zlatou barvou.
Ceny plynu na celém světě neustále stoupají, ale stejně tak roste i povědomí o nutnosti ochrany životního prostředí a bezpečnosti dopravy. Vodík jako zdroj energie v palivových článcích nyní přináší jedno z řešení. V rámci evropského projektu ZeroRegio nyní probíhají mezinárodní testy, které mají zjistit nároky na infrastrukturu při každodenní spotřebě vodíku i nezbytné předpoklady pro životaschopnost automobilů na vodík na celosvětovém trhu. Automobilové i ropné společnosti Evropy nyní hlásí příznivé výsledky tohoto projektu a naznačují, že vodík se skutečně stane palivem budoucnosti.
Nejvíce oxidu siřičitého se uvolňuje při spalování uhlí v elektrárnách, domácnostech, ale i ze spalovacích motorů automobilů. Oxid siřičitý je pro životní prostředí nebezpečný, jelikož je to kyselinotvorný oxid a může způsobovat kyselé deště. Oxid siřičitý s vodou tvoří kyselinu, její přítomnost můžeme prokázat lakmusovým papírkem.
Na konci dubna 1986 začali technici jednoho z bloků jaderné elektrárny v Černobylu zkoušku. Jedna chyba za druhou vedly k tomu, že jaderný reaktor explodoval. Řetězová reakce se vymkla kontrole a s výbuchem se do ovzduší uvolnily tuny radioaktivních látek. Totalitní systémy v socialistických zemích se snažily tuto nehodu před obyvateli zatajit. Proč je neviditelné záření nebezpečné? A co vlastně o radioaktivitě vědci vědí?
Stanovit správnou diagnózu včas často znamená rozdíl mezi životem a smrtí. Jednou z metod, která umožní rychle a přesně ukázat umístění a velikost nádoru, je pozitronová emisní tomografie. Ta však vyžaduje přípravu radioaktivních kontrastních látek, které se na nádor naváží a pak při vyšetření zobrazí. Používá se k tomu urychlovač částic. Radioaktivní látka však rychle ztrácí svou aktivitu – za pouhé dvě hodiny se jí rozloží polovina. Po delší době by už byla neúčinná. Proto specialisté nesmějí ztratit ani minutu a injekci podat maximálně dvě hodiny od její výroby. Jinak se zpozdí vyšetření pacienta, a tedy i léčba a úleva od bolesti. Podívejte se, jak pracují specialisté v Belgii.
Co udělá vejce po minutě v mikrovlnné troubě? Exploduje. Co se naopak stane v mikrovlnné troubě s úspornou žárovkou, obyčejnou žárovkou či mobilem? A jak dopadne mikrovlnná trouba, pokud do ní vložíme pštrosí vejce? Žádný z našich pokusů ale doma nezkoušejte!
Pavel Hobza je nejcitovanější český vědec, který se věnuje nekovalentním interakcím. Za jeho nejvýznamnější objev je považováno objevení nepravé vodíkové vazbě. Ve svém dalším výzkumu se věnuje vývoji nových léků.
Jestliže označíme dobu podle nástroje, který je využíván, můžeme říci, že žijeme v době chemické. Chemie je nástroj současnosti. Co je to chemie? K čemu ji potřebujeme? Proč je všude kolem nás? Co je to chemofobie? Zhlédnutím krátké ukázky s našimi předními odborníky dostanete odpovědi na tyto a další otázky týkající se alchymie 21. století.
Co se stane, když do roztoku šťávy z červeného zelí přilijeme limonádu? Roztok zrůžoví. Zelí totiž funguje jako pH indikátor a šťáva je kyselá.
Hoření je chemická reakce, oxidace hořlavé látky za přístupu vzduchu. Oheň je jedním z objevů, které změnily dějiny lidstva. Hoří téměř cokoliv, ale musíme vědět, co čím uhasit. Podívejte se s námi, jak funguje princip hoření, jaké jsou typy hasících přístrojů a k hašení jakých látek slouží.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.