04:40
Poutník se rozhodl, že se vydá na vandr do světa, aby tam našel smysl svého života, pokoj, naplnění a povolání. Na cestě potkává dva tajemné průvodce: Všudybuda a Mámení. Od Mámení dostává Poutník růžové brýle, aby mu vše ve světě připadalo krásnější než ve skutečnosti. Naštěstí nosí brýle dole na nose, takže přes ně vidí skutečnosti takové, jaké doopravdy jsou. Díky tomu si o věcech může vytvořit vlastní obrázek. Celý svět ovládá královna Moudrost. Ale je to opravdu Moudrost?
Poutník se ocitá se svými průvodci na náramně vysoké věži, odkud vidí celé město jako na dlani. Všudybud ukazuje Poutníkovi město a vše komentuje. Dívají se na bránu života, kudy lidé přicházejí na svět, i bránu rozchodu, kde si lidé vybírají povolání. Dále vidí ulice s jednotlivými stavy či zaměstnáními. Přijdou do brány rozchodu, kde si má Poutník vytáhnout lístek z měděného kotle u Osudu. Jenže on se nedokáže rozhodnout, jaké povolání by si měl vybrat. Předloží tedy Osudu žádost, zda by si nejprve směl vše prohlédnout. Dovolí mu Osud dívat se a vše zkoumat?
Z náměstí přijde Poutník do Manželské ulice. Průvodci mu chtějí ukázat rozkošný stav manželský. Přichází k velkým váhám u brány zasnoubení. Tam se váží muži se ženami, a když se k sobě hodí, jsou vpuštěni do manželského stavu. Jdou dál ke kováři, který k sobě manžele řetězy přikovává. Manželství je prý nejpevnější z lidských svazků. Poutník chce odejít, ale Mámení ho mámí, aby si také vybral ženu za manželku. On utíká pryč, ale najednou se něco stane. Vstoupí nakonec i Poutník do stavu manželského?
Za sousedkou Lidu přijíždí návštěva z USA. Sára a její rodina se snaží návštěvě nejen co nejvíce přiblížit českou zemi a její kulturní památky, ale také tradice, zvyklosti a symboly české státnosti. Mladý George z USA a Sára se utkají v soutěži, kdo zná Česko lépe. Oba mile překvapí a Lidu se raduje, že mládež na tom se znalostmi o vlasti není tak špatně, ba naopak.
Halloween je anglosaský magický lidový svátek, který se slaví většinou v anglicky mluvících zemích. Děti se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradičním pořekadlem a koledují o sladkosti. Tradičními znaky Halloweenu jsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř, dále čarodějky, duchové, černé kočky, košťata, oheň, příšery, kostlivci, sovy, výři atd. Typickými barvami jsou oranžová a černá.
Video o tom, co je to dabing, dabér a jak se dabuje film. Dále nabízí připomenutí slavných českých dabérů a zabývá se otázkou, co to znamená být dobrý dabér. Vysvětlení rozdílu mezi dabingem a postsynchronem.
Mechanické hodiny vznikly v Evropě už ve 13. století, ale teprve na přelomu 16. a 17. století začaly vznikat první hodinářské cechy. Díky Karlu IV. byla Praha důležitým centrem hodinářství, a proto se u nás řemeslu dařilo. Důkazem řemeslné zdatnosti českých hodinářů je dodnes pražský orloj. Historické exempláře mechanických měřičů času jsou k vidění v Národním technickém muzeu v Praze, v ukázce je malá ochutnávka.
Skupinka nadšenců z Japonska založila soubor Starodávný, který tančí moravské lidové tance. Japonští tanečníci a tanečnice pilně nacvičovali, aby předvedli své umění na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici, kde se jim podařilo naprosto si získat naše publikum. Naše lidová kultura tak překvapivě spojila dvě velmi vzdálené mentality a kultury. Podívejte se, jak se souboru podařilo osvojit si tu naši.
K atmosféře Vánoc neodmyslitelně patří betlém. Kdy a kde má tato tradice své počátky? Navštívíme italské Greccio, kde této tradici položil základy sv. František, který se tu ve 13. století usadil. A na tomto místě uskutečnil první živé jesličky. Betlémy mají zprostředkovat zhmotnění betlémského zázraku a připomenout fakt, že bůh se stal člověkem. Chudým a zranitelným.
K atmosféře Vánoc neodmyslitelně patří betlém, od prostých papírových podob betlémských postav přes nejrůznější ztvárnění dřevěných či modelovaných figurek až po živé znázornění události narození Ježíše Krista. Kdy a kde má tato naše tradice své kořeny? Vydejte se s námi po jejích stopách.
Krize České televize na začátku nového tisíciletí byla motivována především politicky. V lednu 2001 vyvrcholila stávkou redaktorů zpravodajství, kteří odmítli opustit budovu ČT. Ve hře byla hlavně nestrannost vysílaných pořadů. Jaroslav Jiřička byl při tom a vše fotograficky zdokumentoval. Paradoxně ty nejlepší fotky vznikly omylem, když do přístroje založil už nafocený kinofilm a nafotil ho ještě jednou. Na snímcích se tak překrývají dva obrazy, které však trefně vystihují panující atmosféru.
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například jak funguje lidská představa o umělé inteligenci. Jak vypadá typický archetyp robota v televizním zpracování nebo v literatuře? Co je největší problém televize při zobrazování současné umělé inteligence? I tomu se věnuje dokumentární seriál TeleRevize.
Tomáš Halík vzpomíná na patrnou proměnu Československé televize spojenou s událostmi listopadu 1989. Kdy a proč si řekl, že je konečně možné „brát televizi vážně“?
Televizní vysílání pomáhá mnohdy divákovi „správně pochopit“ různé skutečnosti, například problém s nadváhou. Obezita bývá na televizní obrazovce spojována s opakujícími se vlastnostmi, negativními emocemi a situacemi, kterým hrdinové čelí. I tomu se blíže věnuje dokumentární seriál TeleRevize.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.