15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
České Švýcarsko proslulo především Pravčickou branou, avšak opravdovou divokost najdeme v jeho odlehlých a těžko dostupných roklích.
Kaviár jsou vlastně jikry velmi ohrožených ryb jeseterů. Právě kvůli němu jsou jeseteři ohroženi vyhynutím. Můžeme si však vyrobit vlastní kaviár, který je velmi chutný a při jehož výrobě žádnou rybu neohrozíme. Stačí nějaké ovocné pyré, džus, želatina a olej.
Proč jsou zoologické zahrady důležité, jaký je jejich smysl? Nejde jen o to ukazovat lidem výběhy s různými zvířaty. Kromě účelu rekreačního probíhá v zoo vzdělávání, výzkum, ochrana druhů, jejich zachování a chov samotný. Často je to i jediný způsob, jak udržet nějaký živočišný druh na Zemi. Zoo Praha se angažuje například v ochraně užovky podplamaté nebo zubrů evropských.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
SPARCS je název mezinárodního projektu financovaného EU. Zkratka SPARCS odkazuje na udržitelné, energeticky pozitivní a bezuhlíkové komunity. V rámci projektu SPARCS, jehož součástí je i město Kladno, společně pracují partneři ze sedmi evropských měst na technologických vizích pro budoucnost. Největší středočeské město se tak i díky tomuto projektu bude moci zařadit mezi lídry v oblasti realizace chytrých řešení v energetice. V jakých oblastech může být projekt SPARCS přínosem pro Kladno?
Třebíč je druhým největším městem Kraje Vysočina. O bohaté historii svědčí především areál bývalého kláštera s bazilikou svatého Prokopa, která patří k nejcennějším evropským příkladům přechodu mezi románským a gotickým stylem. Ještě unikátnější hodnotu má však třebíčská židovská čtvrť, která je pozoruhodným souborem staveb, v nichž se jedinečným způsobem navrstvily stopy procházejících staletí. Obě místa byla v roce 2003 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, přičemž židovská čtvrť byla první židovskou památkou mimo Svatou zemi, která se na něm ocitla.
Československým fotbalistům se před odjezdem na mistrovství světa 1934 nevěřilo. Fotbalisté neměli dokonce ani svého trenéra, mužstvo tehdy vedl zapomenutý sportovní novinář a fotbalový funkcionář Karel Petrů. Ten však s týmem dosáhl senzačního úspěchu, stříbrné medaile. Sportovní znalci si možná vybaví jméno legendárního brankáře Františka Pláničky či nejlepšího střelce mistrovství Oldřicha Nejedlého. Málokdo však ví, že v semifinále porazili českoslovenští fotbalisté Němce 3:1 před očima Adolfa Hitlera. Finálový zápas Československa a Itálie osobně sledoval s dalšími 55 tisíci diváky Benito Mussolini. Ve finále českoslovenští fotbalisté podlehli Italům po statečném výkonu 1:2.
Nedaleko Ústí nad Labem na místě bývalé těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice se dnes nachází jezero Milada. Podle původních představ mělo být jezero součástí rekreační oblasti srovnatelné s Máchovým jezerem. Doposud se tak nestalo kvůli chybějící infrastruktuře. Ta nebyla vybudována zejména kvůli odlišným představám okolních obcí a státu o využití tohoto území.
V Horních Chvatlinách si prohlédneme zahradní železnici, která měla původně sloužit pro přepravu zahradního substrátu a vody pro závlahu. Železnice je unikátní rozchodem 30 cm. Trať mohou využívat i návštěvníci pro osobní dopravu, provoz je řízen jako na skutečné dráze, včetně jízdních řádů i provozních předpisů.
Klobouky z Nového Jičína se dnes vyváží do celého světa. Nosí je například představitelé církví, členové britské královské rodiny, letušky nebo původní obyvatelé Jižní Ameriky. Málokterá česká firma se může pochlubit tak dlouhou historií jako novojičínský Tonak. Pokrývky hlavy se zde vyrábí již přes 220 let. V reportáži si připomeneme historii firmy a prohlédneme si i proces výroby.
Zemědělství ve Valencii přivedli k rozkvětu muslimští osadníci, typické jsou pomerančovníkové háje a zelinářské zahrady. Voda je sem přiváděna již od středověku velkými zavlažovacími kanály z řeky Turie. Zemědělci musí dodržovat stanovená pravidla pro odběr vody. Spory mezi zemědělci urovnává vodní tribunál, který se nepřetržitě schází už více než jedno tisíciletí.
Stále více lidí volí pro dojíždění za prací nebo studiem místo auta nebo autobusu vlak. Příměstské vlakové linky mezi Prahou a Středočeským krajem denně využívají desítky tisíc lidí. Cestující k tomu vedou často přetížené silnice, ale i čím dál větší nabídka vlakových spojů příměstské pražské integrované dopravy (PID). Se zájmem cestujících přibývá ale také problémů s nedostatkem spojů i kapacit tratí.
12 231
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.