15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Navštívíme Lázně Jeseník, které jsou spjaty především se jménem Vinzenze Priessnitze. Priessnitz postavil své léčitelství na běžně dostupných věcech: pobytu na čerstvém vzduchu a zdraví prospěšných účincích vody. Je považován za zakladatele vodoléčby a na místní léčebné metodě se od jeho dob nic nezměnilo.
Reportáž z návštěvy uranového dolu Rožná na Vysočině. Hlubinný důl Rožná byl do roku 2017 jediným uranovým dolem ve střední Evropě, nyní je s těžbou v 1200 metrů hluboké šachtě definitivní konec.
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
Ostravsko je v obecném povědomí spojeno především s těžbou uhlí. To má svou bohatou historii, počínaje pověstí o jeho objevení a s tím spojenými počátky hornictví až po moderní využití uhlí a mocný rozvoj navazujícího těžkého průmyslu. Z uhlí je dokonce vyřezána i unikátní pravěká soška nalezená na ostravském vrchu Landek. Do popředí zájmu se dostává v osmnáctém století, kdy Marie Terezie začíná hledat nové energetické zdroje. Uhlí bylo také rozhodující pro rozvoj hutnictví. Významným podnikem v regionu jsou Vítkovické železárny, které v 19. století vybudovali Rothschildové jako součást výrobního komplexu nevídaného rozsahu.
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
Vyprávění o jezeru Bajkal. Jakou zde najdeme faunu a jaký je život a tradice místních obyvatel? Ukázka se také věnuje ekologickým problémům jezera způsobeným lidskou činností.
Motýl jasoň dymnivkový byl vyhlášen hmyzem roku 2021. Jeho nejpočetnější populace žily donedávna v lesích kolem Mikulova. Lesy ČR zde ale začaly chovat tolik daňků, že jasoňům vypásli jejich živné rostliny. Motýlí populace se zmenšila tak výrazně, že reálně hrozí jejich úplné vymizení z ČR.
Rostliny, podobně jako další živé organismy, mají schopnost komunikovat samy se sebou, s dalšími jedinci atp. Některá specifika rostlinné komunikace popisuje v ukázce Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Stavba vodní nádrže Slezská Harta na řece Moravici započala v roce 1987. Stavbě musely ustoupit části šesti obcí, z jedné z nich zbyl pouze kostel. Nádrž slouží k výrobě energie, k protipovodňové ochraně i chovu ryb. Také je populární mezi turisty, milovníky vodních sportů nebo rybáři. Zajímavé je i okolí přehrady, například Venušina sopka či kamenné varhany.
Pražské židovské ghetto bylo vždy opředeno řadou pověstí. Některé byly spjaty i s rituální koupelí, mikví. Její označení v překladu z hebrejštiny znamená sebrání čisté přírodní vody z tůní. Takovou lázeň objevili odborníci na konci 60. let minulého století v suterénu budovy vedle pražské Pinkasovy synagogy. Podle historických pramenů fungovala už v 16. století, takže je docela možné, že se v ní před vstupem do chrámu koupal i legendární rabi Löw.
Podkrušnohorskou krajinu výrazně ovlivnilo dobývání hnědého uhlí v povrchových dolech. To je v posledních letech utlumováno a jámy v řadě případů zalila voda. Jezer vznikla už desítka a odborníci je plánují všechny propojit. V roce 2021 bylo pro veřejnost otevřeno takto vzniklé jezero u města Most, které se napouštělo celé čtyři roky.
Jedním z klenotů Broumovska je benediktinský klášter. Založen byl ve 14. století a jeho budovy počátkem 18. století v barokním slohu přestavěli Kryštof Dientzenhofer spolu se svým synem Kilián Ignácem.
12 221
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.