15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Co by krajině přineslo vybudování plánovaného vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe? Jak příznivci a odpůrci díla hodnotí výstavbu obrovských betonových těles, schopnost kanálu zadržet vodu v krajině, její údajný protipovodňový význam, vliv na úroveň hladiny podzemní vody, zásah do zemědělského půdního fondu nebo do prostupnosti krajiny? Jako paralela pro budoucí dílo se nabízí již existující kanál Rýn–Mohan–Dunaj.
Správa železnic začíná stavět rychlodráhu z Prahy do Kladna a na ruzyňské letiště. Po úseku přes Kladno na začátku roku 2023 oficiálně zahájila i přestavbu pražského konce, nádraží v Bubnech a nové zastávky Výstaviště.
Litoměřice získaly železniční spojení v 70. letech 19. století. Součástí trasy byl i 290 metrů dlouhý tunel, který měl však již od začátku řadu nedostatků. Problematické bylo i nádraží, jelikož se nacházelo daleko od města. V reportáži jsou představeny historické souvislosti a srovnání se současnou podobou místní železnice.
Zámek Hradec nad Moravicí patří k nejvýznamnějším památkám Moravskoslezského kraje. Najdeme v něm největší zámeckou sbírku orientálního umění v Česku nebo například cemballo W. A. Mozarta. Nyní máme možnost si zámek prohlédnout po rozsáhlé rekonstrukci, ukončené v roce 2014.
Pod značkou Avia si nejspíše většina z nás představí nákladní automobily. Prvními dopravními prostředky, které Avia začala vyrábět, však byla letadla, a stalo se tak už krátce po vzniku samostatného Československa. Reportáž představí historii této firmy i její nejznámější produkty z oblasti letecké i automobilové dopravy.
ZOH v Pekingu mají být první „zelené“ v novodobé historii. Má to ale také svoji stinnou stránku. Obrovskou spotřebu energie mají pokrýt solární a větrné elektrárny. Jejich stavba připravuje tisíce zemědělců o půdu.
Reportáž z jaderné elektrárny Dukovany obsahující popis jejího fungování, výkonu a dalších vlastností.
Zemědělství a chov dobytka (zvláště ovcí) patřilo v Baskicku odedávna k nejčastějším způsobům obživy. Dokonce tu nalezneme i pasteveckou školu, kterou navštívíme. Dále se podíváme do ovčí farmy, kde se z ovčího mléka vyrábí idiazabal, král baskických sýrů. Také si prohlédneme soutěž ovčáckých psů.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Rostliny, podobně jako další živé organismy, mají schopnost komunikovat samy se sebou, s dalšími jedinci atp. Některá specifika rostlinné komunikace popisuje v ukázce Tomáš Vaněk z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Představení Labských pískovců, které jsou jednou z nejrozsáhlejších skalních oblastí ve střední Evropě.
Člen organizace Nadace pro půdu hovoří o vlastnostech půdy, které jsou lepší, pokud je v půdě dostatek mikroorganismů a vzduchových pórů. Mluví i o procesech, které půdní vlastnosti zhoršují – příkladem je těžká mechanizace.
12 234
674
3 956
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.