02:44
Představení svatého Václava, českého knížete a patrona českého národa. V mnoha ohledech se neshodl s mladším bratrem Boleslavem, což se mu stalo osudným.
Tématem je česká hymna, její historie, rozbor i poslech. Pasáž také vysvětluje, že každá národní hymna je nejen píseň nebo hudební skladba, ale také důležitý státní symbol.
Jan Amos Komenský je považován za jednoho z největších českých myslitelů a teoretiků pedagogiky vůbec. Jaký dopad mělo jeho učení na současný vzdělávací systém?
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
Státní znak České republiky existuje ve dvou variantách – malý a velký. Pořad se snaží ukázat, jak přesně oba znaky vypadají, co znamenají jednotlivá vyobrazení na znaku i jaký symbolický výklad mají podle pravidel heraldiky.
V animované ukázce je zachyceno převzetí moci komunisty v roce 1948 a budování socialismu spojené s politickými procesy, kolektivizací, znárodňováním a pronásledováním odpůrců režimu.
Eugen Brikcius je jednou z významných postav české literatury. Od šedesátých let pořádal happeningy, později ve své vlastní literární tvorbě pracuje s nonsensem, jazykovými experimenty či prvky dadaismu a absurdity. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77 a nedlouho po jejím podpisu byl nucen odejít do rakouského exilu. Podívejte se na jeho osudy nejen před listopadem 1989, ale i po něm, kdy stále pokračuje ve své tvorbě a díky „druhému“ domovu pořádá v Praze akce nejen o pražské německy psané literatuře.
Události na newyorské burze v roce 1929 československá společnost nevnímala jako problém, který se jí týká. Velmi brzy se však dopady přenesly do sousedního Německa a následně do Československa. Navzdory všeobecně rozšířenému přesvědčení o lesku první republiky. Do začátku druhé světové války se československé hospodářství z krize nevzpamatovalo.
Ve španělské občanské válce probíhající v letech 1936 až 1939 sehrály v protifašistickém boji stěžejní roli tzv. interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, a to včetně Československa. Více se o vzniku, složení a fungování těchto jednotek dozvíme ve videu z pořadu Historie.cs.
„Jestliže vydáte Moravskou Ostravu, vydáte Německo! Moravskou Ostravu je nutno udržet stůj co stůj!" To jsou slova Adolfa Hitlera ke konci 2. světové války. Ostravsko představovalo pro nacistické Německo stěžejní průmyslovou oblast i důležitý infrastrukturní uzel. Jak tedy vypadala situace na Ostravsku na konci 2. světové války? Dozvíme se v debatě odborníků v pořadu Historie.cs.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen rozvoj průmyslu v meziválečném Československu, zejména celosvětově úspěšná firma Tomáše Bati.
Jestli to tak bylo, nebo nebylo, to se dnes už nedozvíme, ale rytíř Prášil nám svým osobitým způsobem odvypráví pověst Tajemství z Blaníku. Víte, kde se vzalo brnění? Jak vznikl jeho název? Kde našli trpaslíci poklad a kam ho schovali? A co dal čaroděj Ohňomor rytíři Křivohubovi za to, že ho vysvobodil?
S Janem Eskymem Welzlem si povíme o jeho dobrodružstvích na divokém severu mezi Eskymáky. Jak se rodák z Moravy ocitl na nehostinném severu? A co mu pomohlo při překonávání nekonečných sněhových plání?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena aféra s nálezem Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského a spor o jejich pravost.
Ve videu jsou probírána témata, která jsou pro voliče komunálních politiků atraktivní. Podle čeho se voliči rozhodují a co by je mělo zajímat před učiněním své volby? Témata se mění v čase a v závislosti na kraji.
Jak začal revoluční rok 1989 a co mu předcházelo? A jaká vládla atmosféra ve společnosti? Na to se podíváme očima youtuberky Aničky B. Ta nás zavede do lednového týdne roku 1989, kdy se na připomenutí oběti Jana Palacha, upáleného v roce 1969, a na protest proti totalitnímu režimu na Václavském náměstí opakovaně shromažďovaly stovky lidí, i přestože za to byly zatýkáni. To nastartovalo celý proces revoluce. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Odborníci odpovídají na otázku, od kolika let máme aktivní volební právo a jak je to v situaci, kdy se 18. rok voliče sejde s datem voleb. V souvislosti s realitou v zahraničí se také vede diskuze o snížení věku voliče. Politolog Tomáš Lebeda spíše poukazuje na problém velmi nízké volební účasti nejmladší populace. Bylo by řešením znovuzavedení volební povinnosti nebo spuštění elektronického hlasování? Jaké jsou výhody a úskalí těchto alternativ?
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. I po třiceti letech pokládá většina lidí za největší hodnotu svobodu. Ale svoboda klade značný důraz na vlastní zodpovědnost a tomu se mnozí za vlády komunistů neměli možnost naučit. Mnoho očekávání a ideálů revoluce zůstalo nenaplněno, což nutně vyvolává pocit rozčarování a následně touhu po změně. Prostor pak dostávají různé populistické a demagogické subjekty a krize se prohlubuje.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.