02:44
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
Tomáš miloval strašidelné příběhy, svou klučičí partu a dobré knížky. Poslechni si jeho vyprávění o tom, jak se stal prvním československým prezidentem.
Jaké byly okolnosti vzniku samostatného Československa a jak se na něm podílel T. G. Masaryk? Po založení státu bylo třeba vytvořit nové zákony a ústavu, státní vlajku a ustanovit státní hymnu.
Ukázka zábavnou formou popisuje život T. G. Masaryka a jeho dobu, hlavně rozpad Rakouska-Uherska a vznik Československa.
Pojďme se společně podívat, jak to bylo v únoru v roce 1948, kdy se u nás dostali k moci komunisté. Demokracie na nějakou dobu skončila a dětem byl zakázán dokonce i Sokol a Skaut. Ve školách se pak o převratu muselo učit jako o Vítězném únoru.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno osvobození Československa ruskou a americkou armádou, pražské povstání a politický poválečný vývoj – Benešovy dekrety a přijetí demise ministrů v roce 1948.
Vyzvěte své žáky na vědomostní souboj ve velkém kvízu z dějin Československé republiky. Kromě toho, že se budou skvěle bavit, zopakují si také své dosavadní znalosti o naší zemi.
Pojďme se společně podívat, jak vznikly Moravské Kopanice? Jestli se tam náhodou pořád nekopalo? A do čeho? Ten, kdo kopal motykou, tomu se říkalo kopaničář. Slávu mu přinesly bohyně z místních nuzných chalup. Zapomenutý a chudý kraj se stal turistickou atrakcí.
Jestli to tak opravdu bylo nebo nebylo, to se už dnes nedozvíme, ale tyto pověsti, které se nám zachovaly, stojí za to znát. Rytíř Prášil nám poví, jak to bylo s horou Blaník, kde jsou podle pověsti ukryti rytíři svatého Václava. Ti nám přijdou pomoci, až nám bude nejhůř. Celá pověst je i ve znakové řeči.
Pojďme se společně podívat na život jednoho z nejznámějších českých filmových režisérů. Když bylo Miloši Formanovi jedenáct let, zemřeli mu oba rodiče v nacistickém koncentračním táboře. Po válce vystudoval psaní filmových scénářů. Jeho film Hoří, má panenko málem dostal americkou filmovou cenu Oscar.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen rozvoj průmyslu v meziválečném Československu, zejména celosvětově úspěšná firma Tomáše Bati.
Milena Jesenská byla energická, citlivá a dobrosrdečná žena. Od dětství ráda psala a chtěla pomáhat druhým. Poslechněte si její vyprávění o tom, jak se stala uznávanou novinářkou a překladatelkou. Věděli jste, že právě ona přeložila do češtiny dílo spisovatele Franze Kafky? Bojovala i proti komunismu a nacismu a byla vězněna v koncentračním táboře. Za statečnost získala významná ocenění. To všechno se dozvíte v animovaném snímku.
Něžná revoluce mu měla přinést úspěšnou kariéru a lepší život. Namísto toho vojenský prokurátor Roman Rédl na vlastní kůži zažívá, jak se v nových poměrech rodí další zlo v podobě organizovaného zločinu.
První část televizního filmu zastihuje Emanuela Moravce na sklonku období první republiky, kdy se hlásí k ideálům prezidenta T. G. Masaryka. Patří do nejužšího okruhu kolem prezidenta Beneše. Prosazuje ozbrojený odpor proti nacistickému Německu. Mnichovská dohoda je pro něj takovým zklamáním, že začne otevřeně kritizovat Benešovu vládu.
Píseň Modlitba pro Martu původně vznikla pro seriál Píseň pro Rudolfa III. Jeden z jeho dílů měl končit vážnou skladbou zpívanou Martou Kubišovou, která v seriálu také hrála. Doba vzniku a vysílání seriálu ale dala písni nový rozměr. Stala se symbolem odporu proti okupaci v srpnu 1968. Její interpretka pak na více než dvacet let zmizela z veřejného života. Vrátila se do něj v roce 1989, kdy píseň zazpívala pár dní po listopadové demonstraci na balkonu Melantrichu na Václavském náměstí. Podívejte se na dobový záznam toho, jak se píseň z dávno zapomenutého televizního seriálu stala symbolem sametové revoluce.
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.